Heterobasidion annosum

Heterobasidion annosum (Fr.) Bref. 1889

kořenovník vrstevnatý

Systematika

Synonyma

Fomes annosus (Fr.) P. Karst. 1879
Fomitopsis annosa (Fr.) P. Karst. 1881
Polyporus annosus Fr. 1821
Pycnoporus annosus (Fr.) P. Karst. 1898
Trametes annosa (Fr.) G.H. Otth 1863

Popis

Plodnice jsou obvykle víceleté, kloboukaté nebo polorozlité, někdy i rozlité, kdy se na povrchu substrátu vytvářejí jen hrbolaté, bílé a rezavě hnědě strakaté povlaky, jindy na svislých plochách může být povlak tvořen vrstvou rourek s pouhým náznakem klobouku.

Klobouk je okrouhlý, o průměru 50–200 mm a tloušťce do 30 mm, u polorozlitých plodnic římsovitý. Povrchu klobouku je nepravidelně hrbolatý, soustředně pásovaný, kaštanově hnědý až černohnědý, u starších plodnic téměř černý. Okraj klobouku je zvlněný, s bělavou růstovou zónou.

Rourky jsou 2–6 mm dlouhé, s drobnými, bílými až krémovými, někdy protaženými póry s hustotou 2–3 na mm.

Dužnina je bělavá, tuhá, korkovitá.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy (basidiospory) jsou široce oválné, 4,5–6,5 x 3,5–4,5 µm, průsvitné, s jemnou ornamentikou tvořenou izolovanými bradavkami.

Výskyt

Plodnice vyrůstají z kořenů nebo na bázi kmene živých i mrtvých jehličnatých stromů (nejčastěji borovice a smrku), vzácně i listnáčů (bříza, javor, topol, olše, líska). Nacházíme je celoročně.

Kořenovník vrstevnatý vytváří i nepohlavní stádium (anamorfu) ve formě šedobílých povlaků, často na řezné ploše napadeného dřeva. Nepohlavní stádium produkuje bezbarvé konidie 4–4,5 x 3–3,5 ?m.

Možná záměna

Původně jediný druh byl shledán komplexem několika blízce příbuzných druhů, z nichž v České republice můžeme najít kořenovník smrkový (Heterovasidion parvisporum) a kořenovník jedlový (Heterobasidion abietinum).

Někdy je velmi obtížné jednotlivé nálezy určit bez analýzy DNA. Podle Holec a kol. (2012) nebo Soukup (2011) se kořenovník vrstevnatý odlišuje širšími póry, ostatní druhy kořenovníku se vyznačují hustotou pórů kolem 3–5 na mm.

Důležitý je i charakter substrátu. Kořenovník vrstevnatý najdeme nejčastěji na borovici, kořenovník smrkový nejčastěji na smrku a kořenovník jedlový byl nalezen pouze na jedli.

Polorozlité plodnice kořenovníku může připomínat také outkovka řadová (Antrodia serialis) rostoucí na podobných substrátech. Svrchní strana klobouků outkovky však bývá světlejší, rezavě žlutooranžová.

Poznámky

Kořenovník vrstevnatý s. l. je významným škůdcem především hospodářských jehličnatých lesů. Napadá zejména stromy oslabené hmyzem nebo imisemi. Zasažené stromy jsou u báze kmene duté a napadené dřevo je červenohnědě zbarvené.

Kuchyňské využití

Je nejedlý.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání
	Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia

Nálezy

  0066-2021-0307 (21.10.2021, Zlínský kraj)