Helvella acetabulum

Úvodní stránka

Myko atlas - Helvella acetabulum

Helvella acetabulum (L.) Quél. 1874

chřapáč obecný

Systematika

Fungi
Ascomycota
Pezizomycetes
Pezizales
Helvellaceae
Helvella

Synonyma

Acetabula sulcata (Pers.) Fuckel 1870
Acetabula vulgaris Fuckel 1870
Macroscyphus acetabuliforme Gray 1821
Octospora acetabulum (L.) Timm 1788
Paxina acetabulum (L.) Kuntze 1891
Paxina sulcata (Pers.) Kuntze 1891
Peziza acetabulum L. 1753
Peziza sulcata Pers. 1801

Popis

Plodnice typu apothécium je většinou zřetelně rozdělena na klobouk a třeň.

Klobouk je široký 20–80 (100) mm, nejprve polokulovitý nebo pohárovitý, později spíše miskovitý s nepravidelným nebo i potrhaným okrajem. Vnitřní plodná strana klobouku je hladká, žlutohnědá, hnědá nebo šedohnědá, někdy s lehkým olivovým odstínem, vnější strana bývá světlejší, jemně pýřitá, od třeně někdy až do poloviny klobouku žebernatá.

Třeň je většinou dosti krátký, 10–60 x 10–30 mm, bělavý až světle okrový, výrazně žebernatý, s poměrně ostrýmy hranami žeber.

Dužnina je tenká, křehká, bělavá, chuť a vůně jsou nevýrazné nebo jemně (příjemně) houbové.

Výtrusný prach ke bílý.

Výtrusy jsou široce oválné, 17–21 x 13–15 µm, hladké, s velkou centrální kapkou.

Výskyt

Roste jednotlivě nebo ve skupinách, na zemi, především v listnatých lesích (dub, habr, líska). Objevuje se nejvíce od konce dubna do června, výrazně méně často v létě a na podzim. Je místy hojný, na stejných stanovištích roste i několik let po sobě. Pravděpodobně se jedná o mykorhizní druh.

Možná záměna

Chřapáč rýhonohý (Helvella costifera) má o něco menší, šedivě zbarvené plodnice. Žebrování třeně je výrazné, hrana žeber je však zaoblená.

Chřapáč běločerný (Helvella leucomelaena) tvoří také menší plodnice a roste obvykle pod borovicemi. Má jen slabě vyvinutý třeň a pravidelněji kulovitý (později však ploše rozprostřený) klobouk.

Kuchyňské využití

Jedlá houba cenná časnou dobou růstu, vyplatí se ji však sbírat jen když se objeví ve větším množství.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš

Poznámky k systematice

Starší český název je kališník obecný.

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Borovička J., Marounek D. (2010): Chřapáče hojné i vzácné.
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání