Hebeloma crustuliniforme (Bull.) Quél. 1872
slzivka oprahlá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Hebeloma |
Popis
Klobouk je široký 30–80 (100) mm, nejprve polokulovitý s podehnutým okrajem, bez pavučinky, později sklenutý až plochý, obvykle se širokým a nízkým středovým hrbolem, bělavý až krémový, v dospělosti až okrový, při okraji světlejší, lysý, za vlhka slizký a lesklý, za sucha matný.
Lupeny jsou husté, úzké (4–6 mm), s hojnými lupénky, u třeně vykrojené, nejčastěji úzce připojené, nejprve bělavé nebo krémové, často s kapičkami tekutiny, po nichž zůstávají tmavší skvrny, v dospělosti jsou skořicově hnědé, s bělavým brvitým ostřím.
Třeň je válcovitý, 50–100 x 10–20 mm, na bázi někdy zahnutý nebo kyjovitě rozšířený, bělavý nebo krémový, v horní části výrazně vločkatý až šupinkatý.
Dužnina je bělavá, masitá. Vůně je ředkvová, chuť nahořklá.
Výtrusný prach je hnědý.
Výtrusy jsou mandlovité, 10–13 x 5–7 ?m, jemně bradavčité, nedextrinoidní.
Cheilocystidy jsou hojné, válcovité až dlouze kyjovité, s náznakem hlavičky. Kaulocystidy jsou obdobné.
 |
Výskyt
Roste od srpna do listopadu, velmi hojně, často v bohatých skupinách pod listnáči i jehličnany, se kterými tvoří mykorhizu. Najdeme ji v lesích i mimo les, často v parcích.
Možná záměna
Charakteristickými znaky jsou světle zbarvený klobouk, ředkvová vůně a vločkatý třeň.
Slzivka křehkonohá (Hebeloma fragilipes) vytváří štíhlejší a bledší plodnice, má lámavý třeň a menší výtrusy.
Důležitá je i ekologie, některé podobné slzivky, např. slzivka topolová (Hebeloma populinum) nebo slzivka kravská (Hebeloma vaccinum), rostou téměř výhradně pod vrbami nebo topoly.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0066-2022-0231 (05.11.2022, Středočeský kraj)
0071-2022-0220 (05.10.2022, Středočeský kraj)
0066-2021-0317 (14.11.2021, Středočeský kraj)
0066-2020-0146 (16.09.2020, Ústecký kraj)
