Gyromitra gigas (Krombh.) Cooke 1878
ucháč obrovský
Systematika
Fungi Ascomycota Pezizomycetes Pezizales Discinaceae Gyromitra |
Synonyma
Discina gigas (Krombh.) Eckblad 1968
Helvella gigas Krombh. 1834
Maublancomyces gigas (Krombh.) Herter 1950
Neogyromitra gigas (Krombh.) S. Imai 1938
Popis
Plodnice je tvořena přeměněným apotheciem. Je rozdělena na klobouk a třeň.
Klobouk je široký 50–100 (150) mm, přibližně kulovitý, nepravidelně mozkovitě zprohýbaný, v mládí medově žlutohnědý, později okrově hnědý až hnědý, někdy s olivovým odstínem, komůrkovitý až dutý. Spodním okrajem ke třeni zpravidla nepřirůstá. Výtrusorodá vrstva (rouško) je na svrchní straně klobouku.
Třeň je obvykle krátký a tlustý, 30–80 x 30–80 mm, nepravidelně válcovitý, bělavý nebo světle okrový, jemně vločkatý, dutý nebo komůrkovitý. V raném mládí může vyrůstat z podzemní hlízy o průměru kolem 30 mm, která svojí vnitřní strukturou připomíná plodnice příbuzných, pod povrchem půdy rostoucí hub rodu oříškovec (Hydnotria).
Dužnina je chrupavčitě křehká, bělavá. Chuť i vůně jsou nevýrazně houbové.
Výtrusný prach je bělavý.
Výtrusy jsou vřetenovité, 20–30 x 9–15 µm, na pólech s tupě bradavčitým výrůstkem, s centrální kapkou obvykle doplněnou dvěma menšími kapkami po stranách.
Výskyt
Roste nepříliš hojně v březnu až květnu listnatých i jehličnatých lesích, často v blízkosti pařezů, na tlejícím dřevě (smrk, lípa, habr, osika, bříza) nebo v jeho okolí. Místy je hojnější, jinde chybí. I na známých lokalitách se objevuje se dosti nepravidelně, v nepříznivých letech se neobjeví vůbec.
Možná záměna
Ucháč obecný (Gyromitra esculenta) vytváří obvykle výrazně menší plodnice, s tmavším (červenohnědým) hluboce zbrázděným kloboukem a má relativně delší a tenčí třeň.
Vzácný ucháč svazčitý (Gyromitra grandis) vytváří obvykle vyšší a štíhlejší plodnice s laločnatým nebo sedlovitým kloboukem a dlouho nápadně bílým třeněm. Na pólech výtrusů má několik prstovitých výrůstků.
Kuchyňské využití
Ucháč obrovský (Gyromitra gigas) je nadále uváděn jako jedlá houba, ale v poslední době se objevuje podezření, že jedovaté látky mohou obsahovat všechny druhy ucháčů. Každopádně sběr ucháče obrovského (Gyromitra gigas) lze doporučit jen zkušeným houbařům, kteří jej spolehlivě odliší od jedovatého ucháče obecného (Gyromitra esculenta).
Před kuchyňskou úpravou je vhodné houby spařit horkou vodou, vodu scedit a houby následně důkladně tepelně upravit.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku | |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha | |
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha | |
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání | |
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha | |
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0087-2022-0040 (15.04.2022, Liberecký kraj)
0066-2021-0013 (10.04.2021, Středočeský kraj)
0072-2021-0006 (27.03.2021, Středočeský kraj)
0066-2016-0003 (10.04.2016, Středočeský kraj)
0066-2015-0007 (21.03.2015, Středočeský kraj)