Gymnopus fusipes

Gymnopus fusipes (Bull.) Gray 1821

penízovka vřetenonohá

Systematika

Synonyma

Collybia contorta (Bull.) Raithelh. 1979
Collybia crassipes (Schaeff.) Ricken 1915
Collybia fusipes (Bull.) Quél. 1872
Collybia lancipes (Fr.) Gillet 1876
Collybia oedematopoda (Schaeff.) Sacc. 1887
Rhodocollybia fusipes (Bull.) Romagn. 1978

Popis

Klobouk je široký 30–90 mm, v mládí je polokulovitý, později kuželovitý až plochý, na okraji zvlněný, často rozpraskaný. Má hladký povrch, za vlhka slabě slizký, za sucha rozpraskávající. Je zbarvený tmavě červenohnědě, postupně vybledává do světle rezavě hnědé, za sucha je světle okrový s masově červenými skvrnami, někdy rozpukaný.

Lupeny jsou vysoké, vlnité, místy spojované příčnými žilkami, střídané menšími u okraje klobouku. Mají krémovou, světle šedohnědou barvu, ve stáří masovou, s rezavě červenými skvrnami, brvité ostří, v dospělosti poprášené bílým výtrusným prachem.

Třeň je ve středu vřetenovitě rozšířený, směrem dolů kořenovitě zúžený, 50–120 x 5–20 mm, rýhovaný, pokroucený, velmi tuhý, v mládí plný, později vatovitě vycpaný. Má červenohnědou až velmi světle hnědou barvu s rezavými skvrnami.

Dužnina je pružná, bělavá, se slabou vůní i chutí.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou mandlovité (kapkovité), 4,5–6 x 3,5–4,5 µm, průsvitné.

Výskyt

Vyrůstá v červnu až listopadu v teplejších oblastech v listnatých lesích, dubohabrových hájích, doubravách a stromořadích, na pařezech a mrtvých kořenech listnatých stromů, především dubů a buků. Objevuje se většinou v trsech.

Možná záměna

Může být zaměněna s podobnou penízovkou kroucenou (Rhodocollybia prolixa var. distorta), která ovšem neroste ze dřeva, ale z půdy.

Kuchyňské využití

Je uváděna jako nejedlá až mírně jedovatá. Dříve byla považována za jedlou, ale při konzumaci většího množství smažených plodnic mohou nastat zdravotní potíže.

Autorství textů: Věra Svobodová
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerault A. (2005): Tricholomatales, version 2.1
	Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin

Nálezy

  0066-2018-0046 (23.06.2018, Praha)