Gymnopus acervatus

Gymnopus acervatus (Fr.) Murrill 1916

penízovka nahloučená

Systematika

Synonyma

Collybia acervata (Fr.) P. Kumm. 1871
Connopus acervatus (Fries) R.H. Petersen 2010
Marasmius acervatus (Fries) P. Karsten 1889

Popis

Klobouk je široký 10–50 mm, v mládí polokulovitý až zvoncovitý, později sklenutý až rozložený, se zvlněným okrajem, tenký a pružný, značně hygrofánní – za vlhka a v mládí hnědočervený, později hnědavý, za sucha světle okrově vybledávající s tmavším středem, lysý.

Lupeny jsou nízké, velmi husté, bílé s narůžovělými odstíny, u třeně volné.

Třeň je válcovitý, někdy smáčklý, 40–120 x 2–6 mm, hnědý, hnědošedý až červenohnědý, obvykle s fialovými odstíny, hladký a lesklý, dutý, na bázi bělavě plstnatý.

Dužnina je tenká, v klobouku bělavá, ve třeni narezlá. Vůně je nevýrazná nebo lehce aromatická (kumarín). Chuť je mírná nebo nahořklá.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou úzce elipsoidní až válcovité, 5,5–8 x 2,5–3,5 µm, bezbarvé, hladké.

Výskyt

Vyrůstá v červenci až listopadu, roztroušeně, téměř vždy v bohatých trsech, na tlejícím dřevě jehličnanů. Hojnější je ve vyšších polohách.

Možná záměna

Penízovka splývavá (Gymnopus confluens) roste spíše v listnatých lesích a má nápadně plstnatý třeň.

Penízovka červenonohá (Gymnopus erythropus) roste pod listnáči, má světlejší klobouk a živě rezavě červený hladký třeň.

Kuchyňské využití

Je nejedlá, podle některých zdrojů (např. Mikšík (2015)) jedlá, každopádně kulinářsky bezvýznamná.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich, Karel Tejkal

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Gerault A. (2005): Tricholomatales, version 2.1

Nálezy

  0066-2023-0244 (18.08.2023, Plzeňský kraj)