Gymnopus acervatus (Fr.) Murrill 1916
penízovka nahloučená
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Omphalotaceae Gymnopus |
Synonyma
Collybia acervata (Fr.) P. Kumm. 1871
Connopus acervatus (Fries) R.H. Petersen 2010
Marasmius acervatus (Fries) P. Karsten 1889
Popis
Klobouk je široký 10–50 mm, v mládí polokulovitý až zvoncovitý, později sklenutý až rozložený, se zvlněným okrajem, tenký a pružný, značně hygrofánní – za vlhka a v mládí hnědočervený, později hnědavý, za sucha světle okrově vybledávající s tmavším středem, lysý.
Lupeny jsou nízké, velmi husté, bílé s narůžovělými odstíny, u třeně volné.
Třeň je válcovitý, někdy smáčklý, 40–120 x 2–6 mm, hnědý, hnědošedý až červenohnědý, obvykle s fialovými odstíny, hladký a lesklý, dutý, na bázi bělavě plstnatý.
Dužnina je tenká, v klobouku bělavá, ve třeni narezlá. Vůně je nevýrazná nebo lehce aromatická (kumarín). Chuť je mírná nebo nahořklá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou úzce elipsoidní až válcovité, 5,5–8 x 2,5–3,5 µm, bezbarvé, hladké.
Výskyt
Vyrůstá v červenci až listopadu, roztroušeně, téměř vždy v bohatých trsech, na tlejícím dřevě jehličnanů. Hojnější je ve vyšších polohách.
Možná záměna
Penízovka splývavá (Gymnopus confluens) roste spíše v listnatých lesích a má nápadně plstnatý třeň.
Penízovka červenonohá (Gymnopus erythropus) roste pod listnáči, má světlejší klobouk a živě rezavě červený hladký třeň.
Kuchyňské využití
Je nejedlá, podle některých zdrojů (např. Mikšík (2015)) jedlá, každopádně kulinářsky bezvýznamná.
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich, Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Gerault A. (2005): Tricholomatales, version 2.1 |
Nálezy
0066-2023-0244 (18.08.2023, Plzeňský kraj)
