Gymnopilus spectabilis

Úvodní stránka

Myko atlas - Gymnopilus spectabilis

Gymnopilus spectabilis (Weinm.) A.H. Sm. 1949

šupinovka nádherná

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
Strophariaceae
Gymnopilus

Synonyma

Agaricus aureus Bull. 1782
Agaricus junonius Fr. 1821
Gymnopilus junonius (Fr.) P.D. Orton 1960
Lepiota aurea Gray 1821
Pholiota grandis Rea 1903
Pholiota junonia (Fr.) P. Karst. 1879
Pholiota spectabilis (Weinm.) P. Kumm. 1871
Tricholoma aureum (Gray) Sacc. 1911

Popis

Klobouk je široký 50–200 (250) mm, nejprve téměř polokulovitý nebo oble kuželovitý s podehnutým okrajem, později široce (kuželovitě) sklenutý, nakonec téměř plochý, nehygrofánní, suchý, žlutý, žlutokrový, žlutooranžový, někdy s rezavými odstíny, uprostřed obvykle trochu tmavší, radiálně vláknitý nebo šupinkatý, matný. Okraj klobouku může být v mládí ověšen žlutými nebo žlutookrovými zbytky vela.

Lupeny jsou středně husté až husté, nejprve žluté, později rezavě hnědé, ke třeni úzce připojené.

Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 80–200 x 10–40 mm, často různě zakřivený, světle žlutý, pod mizejícím žlutým nebo od výtrusů žlutorezavým blanitým prstenem podélně rezavě vláknitý.

Dužnina je nejprve (světle) žlutá až oranžově žlutá, pevná, později rezavějící a hnědnoucí. Při poranění barevně neměnná. Vůně je nevýrazná nebo lehce aromatická. Chuť je hořká.

Výtrusný prach je rezavě hnědooranžový.

Výtrusy jsou eliptické nebo mandlovité, 8–11 x 4,5–6 µm, bradavčité.

Cheilocystidy jsou velmi hojné, lahvovité, obvykle s hlavičkou (úzce kuželkovité), cca 25–30 x 6,5–8,5 µm.

Výskyt

Roste od července do října, na dřevě listnatých stromů, především dubů, výjimečně snad i na jehličnanech (borovice), v lesích, parcích, na hrázích rybniků, ve stromořadích, na pařezech, padlých kmenech ale i na bázi živých kmenů. Roste jednotlivě, častěji však v bohatých nápadných trsech. Místy je poměrně hojná, jinde zcela chybí.

Možná záměna

Většinou ji prozradí opravdu mohutné a masité plodnice. Jako jediný zástupce rodu Gymnopilus vytváří na třeni zřetelný prsten.

Kuchyňské využití

Krásná, ale nejedlá houba.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich

Poznámky

Dle Holec a kol. (2012) obsahují japonské a severoamerické populace šupinovky nádzerné halucinogenní psilocybin, může se však jednat o jiný druh.

Poznámky k systematice

Česky také plaménka nádherná.

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání