Geastrum pouzarii V. J. Staněk 1954
hvězdovka Pouzarova
Systematika
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Geastrales Geastraceae Geastrum |
Stručný popis
Plodnice jsou nejprve kulovité, uzavřené, o průměru 7–20 mm. Vnější okrovka rozpukává na 5–12 na svrchní straně okrově až rezavě hnědých cípů, na konci zašpičatělých a někdy roztřepených. Cípy mohou být hygroskopické, kdy se za sucha stáčí vzhůru a částečně obepínají vnitřní okrovku, za vlhka jsou naopak sklenuté a střed plodnice vyzdvihují vzhůru. Spodní strana cípů je obvykle po sloupnutí zbytků substrátu paprsčitě rýhovaná. Šířka rozvinuté plodnice činí 20–50 mm.
Plodná kulovitá část (teřich) je 5–15 mm široká, světle šedá, někdy nahnědlá, jakoby pomoučená, vyrůstá na 1–2 mm dlouhém krčku, který nemusí být vždy patrný. Peristom je kuželovitý, radiálně rýhovaný.
Výtrusný prach je hnědý.
Výtrusy jsou kulovité, bradavčité, široké i s ornamentikou 5–7 µm.
Výskyt
Roste někdy již v únoru, nejčastěji v březnu a dubnu, vzácně, na slunných až stepních lokalitách na bazickém podloží.
Možná záměna
Velmi podobná hvězdovka drsná (Geastrum campestre) má podle Holec a kol. (2012) větší výtrusy (6,5–8 µm), spodní stranu plodnice bez rýh a roste na podzim na obdobných stanovištích.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš
Poznámky k systematice
Podle MycoBank je Geastrum pouzarii V.J. Stanek 1954 synonymem pro Geastrum campestre var. pouzarii (V.J. Stanek) Calonge 1998.
Literatura
Kříž M. (2015): Šedesát let hvězdovky Pouzarovy - Geastrum pouzarii. | |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha | |
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha | |
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha | |
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha | |
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
Nálezy
0066-2022-0034 (17.04.2022, Středočeský kraj)