Fomitopsis pinicola

Fomitopsis pinicola (Sw.) P. Karst. 1881

troudnatec pásovaný

Systematika

Synonyma

Fomes albus (Lázaro Ibiza) Sacc. & Trotter 1925
Fomes cinnamomeus (Trog) Sacc. 1888
Fomes lychneus Lázaro Ibiza 1916
Fomes marginatus (Pers.) Fr. 1874
Fomes pini-halepensis Pat. 1897
Fomes pinicola (Sw.) Cooke 1885
Fomes subungulatus Murrill 1908
Fomes thomsonii (Berk.) Cooke 1885
Fomes ungulatus (Schaeff.) Sacc. 1879
Fomitopsis subungulata (Murrill) Imazeki 1943

Popis

Plodnice jsou víceleté, kloboukaté, bokem (bez třeně) přirostlé k substrátu, méně často polorozlité. Sousední klobouky často vzájemně srůstají. Mladé plodnice (zvláště za vlhka) mohou vylučovat čiré kapky tekutiny (gutace).

Klobouk je polokruhovitý, konzolovitý, někdy kopytovitý, 50–300 (400) mm široký, až 100 mm tlustý. Na horní straně pásovaný, k okraji ztenčený, se zaoblenou hranou. Povrch je nejprve bělavý či pleťový, později žlutohnědý, červenohnědý, hnědý, v nejstarších částech uprostřed až černý, tvrdý, zprvu lesklý, později většinou matný.

Rourky jsou bělavé, krémové nebo nažloutlé, vrstevnaté, v jedné vrstvě 2–10 mm vysoké, s velmi drobnými, krémovými nebo nažloutlými póry s hustotou 3–6 na mm.

Dužnina je dřevnatá, korkovitá, žlutohnědá. Vůně a chuť jsou nevýrazně nakyslé.

Výtrusný prach je bělavý nebo nažloutlý.

Výtrusy jsou oválné až válcovité, 6–9 x 3,5–4,5 ?m.

Výskyt

Plodnice nacházíme po celý rok na živých i rozkládajících se kmenech (pařezech) jehličnatých i listnatých stromů (smrk, buk, bříza, ovocné stromy). Je velmi hojný a ve smrkových kulturních lesích může způsobovat značné škody. Způsobuje hnědou kostkovitou hnilobu dřeva.

Plodnice po většinu roku zůstávají sterilní, výtrusy se vytváří jen v krátkém období v předjaří nebo časně zjara

Možná záměna

Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) roste na listnáčích, má šedohnědý povrch klobouku, výrazně větší výtrusy a světle mramorované, drobivé jádro.

Vzácný troudnatec růžový (Fomitopsis rosea) má narůžovělé póry.

Vzácný troudnatec lékařský (Fomitopsis officinalis) parazituje na modřínech.

Kuchyňské využití

Je nejedlý.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš, Oldřich Jindřich

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání
	Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia

Nálezy

  0066-2023-0282 (21.09.2023, Ústecký kraj)