Fomes fomentarius (L.) J.J. Kickx 1867
troudnatec kopytovitý
Systematika
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Polyporales Polyporaceae Fomes |
Synonyma
Polyporus fomentarius (L.) Fr. 1816
Popis
Plodnice jsou víceleté, kloboukaté, bokem (bez třeně) přirostlé k substrátu. Sousední klobouky často vzájemně srůstají. Mladé plodnice mohou za vlhka vylučovat kapky čiré tekutiny (gutace).
Klobouk je kopytovitý, 50–500 mm široký, až 250 mm tlustý. Na horní straně soustředně pásovaný, se zaoblenou hranou. Povrch je šedý, šedohnědý nebo hnědookrový.
Rourky jsou rezavě hnědé, vrstevnaté, v jedné vrstvě až 10 mm vysoké, s drobnými, krémovými, světle okrovými až hnědými póry s hustotou 3–4 na mm, které při otlačení hnědnou.
Dužnina je dřevnatá, okrově hnědá, se světleji mramorovaným drobivým jádrem. Vůně na řezu je okurkově moučná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou válcovité, 14–20 x 5–7 ?m.
Výskyt
Plodnice nacházíme hojně po celý rok na živých i rozkládajících se kmenech (pařezech) listnáčů, především buků a bříz, zcela výjimečně na jehličnanech. Způsobuje bílou hnilobu napadeného dřeva.
Plodnice po většinu roku zůstávají sterilní, výtrusy se vytváří jen v krátkém období v předjaří nebo časně zjara
Možná záměna
Troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) roste častěji na jehličnanech, má tmavší pokožku klobouku kde se často objevují rezavé odstíny, nejstarší části klobouku jsou téměř černé.
Vzácný troudnatec lékařský (Fomitopsis officinalis) parazituje na modřínech.
Velké kloboukaté, bokem k substrátu plodnice vytváří také lesklokorka ploská (Ganoderma applanatum), klobouky jsou však ploché, rezavě hnědé. Má hnědý výtrusný prach, kterým jsou plodnice obvykle poprášené.
Velké plodnice ohnivců (Phellinus), například ohnivce obecného (Phellinus igniarius) nebo ohnivce statného (Phellinus robustus), mají vždy rezavé rourky i dužninu.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Dříve se používal v lékařství (k zástavě krvácení) nebo jako zápalná houba (troud).
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Přestože jde o poměrně snadno určitelný a nezaměnitelný druh, molekulární studie naznačují, že se jedná o komplex více druhů rozlišitelných bezpečně jen pomocí DNA. Pro účely tohoto atlasu můžeme troudnatec kopytovitý uvažovat v širším pojetí (sensu lato).
Literatura
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku | |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha | |
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha | |
Gáperová S., Gáper J. (2011): Výskyt trúdnika Fomes fomentarius v urbánnom prostredí Slovenska. | |
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání | |
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha | |
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha | |
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání | |
Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia |
Nálezy
0066-2024-0014 (12.01.2024, Středočeský kraj)
0066-2024-0004 (04.01.2024, Středočeský kraj)
0071-2020-0347 (20.10.2020, Středočeský kraj)