Exidia recisa (Ditmar) Fr. 1822
černorosol terčovitý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Auriculariales Exidiaceae Exidia |
Popis
Plodnice jsou široké 10–40 mm, terčovité nebo mělce miskovité, v mládí prosvítavě hnědé, později červenohnědé až tmavě hnědé. Plodná strana je hladká a lesklá, neplodná jemně zrnitá, zúženým zřaseným vrcholem připojena k substrátu.
Plodnice se někdy vyvíjí v úzké skupině, kde sousední plodnice vzájemně srůstají.
Dužnina je za vlhka pružně rosolovitá, zasychá do ztvrdlé tmavě hnědé až černé krusty a po zvlhčení se původní konzistence již neobnoví. Vůně i chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou úzce ledvinovité, zakřivené (alantoidní), 10–17 x 2,5–4 ?m, hladké, průsvitné.
 |
Výskyt
Roste za vlhkého počasí, roztroušeně, nejčastěji od podzimu do jara na tlejících větvičkách vrb nebo topolů, výjimečně jiných listnáčů.
Možná záměna
Podobný tvar i velikost plodnic vykazuje černorosol uťatý (Exidia truncata). Roste ovšem na dřevě dubů a má černé zbarvení.
Barevně podobná může být rosolovka listovitá (Phaeotremella foliacea), vytváří však menší, bohatě laločnaté plodnice a má jiné výtrusy.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Petr Souček
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0066-2023-0136 (01.04.2023, Praha)
0087-2022-0011 (23.01.2022, Praha)
0013-2012-0016 (26.10.2012, Plzeňský kraj)
