Exidia pithya

Exidia pithya (Alb. & Schwein.) Fr. 1822

černorosol smrkový

Systematika

Popis

Plodnice je tvořena nepravidelnými, laločnatě (mozkovitě) zprohýbanými povlaky tloušťky 1–4 mm, často splývajícími do větších ploch, šedočerná až černá, někdy s antracitově modrými odstíny. Když plodnice vyschne, zůstává na povrchu substrátu tenký, lesklý, černý povlak.

Rouško na povrchu plodnic je za vlhka mírně slizké, víceméně hladké, pokryté drobnými kuželovitými bradavkami.

Dužnina je šedočerná, za vlhka rosolovitá a pružná, za sucha tuhá a seschlá, ale po opakovaném zvlhnutí se rosolovitá konzistence může obnovovat. Chuť a vůně jsou nevýrazné.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou válcovité, zahnuté (alantoidní), 10–15 x 4–5 ?m, průsvitné, hladké.

Bazidie jsou 4výtrusé.

Výskyt

Nacházíme jej celoročně, častěji však v chladnějších měsících roku od podzimu do jara, na tlejících větvích a pařezech jehličnanů, především smrků.

Možná záměna

Černorosol bukový (Exidia nigricans) roste na dřevě listnáčů.

Černorosol uťatý (Exidia truncata) má plodnici výrazně rozdělenou na plodnou a neplodnou stranu. Pouze na plodné straně se objevují drobné bradavky, neplodná strana je hrubá, plstnatá. Roste především na tlejícím dřevě dubů.

Kuchyňské využití

Je nejedlý.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha

Nálezy

  0013-2023-0045 (16.04.2023, Vysočina)