Exidia nigricans (With.) P. Roberts 2009
černorosol bukový
Systematika
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Auriculariales Exidiaceae Exidia |
Synonyma
Exidia plana (misapplied name)
Exidia spiculosa (Pers.) Sommerf. 1826
Gyraria spiculosa (Pers.) Gray 1821
Tremella atra O.F. Müll. 1782
Tremella glandulosa Bull. 1789
Tremella nigricans var. glandulosa (Bull.) Bull. 1791
Tremella rubra J.F. Gmel. 1792
Tremella spiculosa Pers. 1796
Popis
Plodnice je tvořena nepravidelnými, laločnatě (mozkovitě) zprohýbanými povlaky tloušťky 10–20 mm, dlouhými někdy desítky cm podle charakteru substrátu. Mladší plodnice mohou být hnědé, olivově hnědé až bělavě průsvitné, starší plodnice jsou černé. Když plodnice vyschne, zůstává na povrchu substrátu tenký, lesklý, černý povlak.
Rouško na povrchu plodnic je za vlhka mírně slizké, pokryté drobnými kuželovitými bradavkami, jinak víceméně hladké.
Dužnina je šedá, za vlhka rosolovitá a pružná, za sucha tuhá a seschlá, ale po opakovaném zvlhnutí se rosolovitá konzistence může obnovovat. Chuť a vůně jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou válcovité, zahnuté (alantoidní, úzce ledvinovité), 10–15 x 4–5 ?m, průsvitné, hladké, někdy se dvěma nebo i více kapkami.
Bazidie jsou 4výtrusé.
Výskyt
Nacházíme jej celoročně, častěji však v chladnějších měsících roku od podzimu do jara, na tlejících větvích a pařezech listnatých stromů (buk, dub, habr, bříza). Je velmi hojný, v České republice je nejhojnějším zástupcem rodu Exidia.
Možná záměna
Černorosol uťatý (Exidia truncata) má plodnici výrazně rozdělenou na plodnou a neplodnou stranu. Pouze na plodné straně se objevují drobné bradavky, neplodná strana je hrubá, plstnatá. Roste především na tlejícím dřevě dubů.
Černorosol smrkový (Exidia pithya) roste na odkorněném dřevě jehličnanů, především smrků.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš
Poznámky k systematice
Černorosol bukový je často uváděn pod vědeckým jménem Exidia glandulosa (Bull.) Fr. 1822, což však způsobuje řadu problémů, když se totéž jméno objevuje také u černorosolu uťatého. Soudíme, že pojmenování černorosolu bukového vědeckým jménem Exidia nigricans (With.) P. Roberts 2009 a černorosolu uťatého jménem Exidua truncata Fr. 1822 tyto problémy řeší.
Literatura
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku | |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha | |
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha | |
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání | |
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha | |
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0066-2023-0398 (15.12.2023, Středočeský kraj)
0013-2023-0047 (16.04.2023, Vysočina)
0066-2021-0025 (15.05.2021, Středočeský kraj)
0013-2020-0366 (13.12.2020, Středočeský kraj)
0013-2019-0003 (02.03.2019, Ústecký kraj)