Entoloma longistriatum (Peck) Noordel. 1988
závojenka rýhovaná
Systematika
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Entolomataceae Entoloma |
Stručný popis
Klobouk je široký 15–50 mm, kuželovitý, zvoncovitý nebo polokulovitý, později sklenutý až plochý a ve středu prohloubený, hygrofánní, za vlhka prosvítavě rýhovaný do poloviny poloměru, tmavě špinavě žlutohnědý, uprostřed šedohnědý, za sucha vybledající, ve středu nepatrně šupinkatý, při okraji radiálně vláknitý. Lupeny jsou spíše husté, hnědé, později zbarvené výtrusným prachem do růžova, u třeně vykrojené nebo připojené, zoubkem sbíhavé, s rovným nebo nepravidelným stejnobarevným nebo hnědým ostřím. Třeň je válcovitý nebo bočně stlačený s rýhou, 20–80 x 1–5 mm, v horní části žlutohnědý, na bázi šedohnědý, často s kovově šedým odstínem, hladký, lysý, lesklý, na bázi bíle plstnatý. Dužnina je tenká, pod pokožkou zbarvena jako klobouk a třeň, jinde světlejší. Vůně je nevýrazná nebo jemně aromatická. Chuť je mírná nebo nepříjemně moučně svíravá. Výtrusný prach je růžový.
Výtrusy jsou hranaté, s 6–9 cípy, 10–14,5 x 6–9 µm, heterodiametrické, Q = 1,3–1,9 (Qav = 1,4–1,5). Bazidie jsou 4výtrusé. Ostří lupenů je sterilní nebo smíšené, cheilocystidy jsou válcovité až kyjovité, 25–90 x 10–25 µm, hnědě pigmentované. Přezky chybí.
Výskyt
Roste v trávě a mechu, v trávnících, někdy i ve světlých listnatých lesích. Upřednostňuje vápnité půdy. Podle Noordeloos (1992) je v Evropě široce rozšířena, avšak vzácná.
Literatura
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha | |
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha | |
Noordeloos M. E. (2004): Entoloma s.l. Supplemento, Fungi Europaei 5a, Italia | |
Noordeloos M. E. (1992): Entoloma s.l., Fungi Europaei 5, Italia |