Elaphomyces granulatus Fr. 1829
jelenka obecná
Systematika
|
Fungi Ascomycota Eurotiomycetes Eurotiales Elaphomycetaceae Elaphomyces |
Synonyma
Elaphomyces cervinus (L.) Schltdl. 1824
Lycoperdon cervinum L. 1753
Scleroderma vulgare var. cervinum (L.) W.G. Sm. 1908
Popis
Plodnice nepravidelně kulovitá 20 až 40 mm široká, na povrchu hnědá nebo žlutohnědá, bradavčitá, pod svrchní hnědou pokožkou nacházíme poměrně silnou bělavou kúru. Dužnina je zprvu houbovitá, bílá, později se zbarvuje zrajícími výtrusy hnědě až černohnědě a v době zralosti se rozpadá na černý prach. S plodnicemi se mohou objevovat zbytky žlutého mycelia.
Výtrusný prach černý.
Výtrusy 23 až 35 µm, kulovité, jemně bradavčité, 6 až 8 výtrusů ve vřecku.
Roste nepříliš vzácně pod zemí v lesích všech typů, nejvíce pod smrky a borovicemi od středních poloh. Vyskytuje se celoročně, většina nálezů však pochází z pozdního léta a podzimu.
Možná záměna
Záměna je možná s jinými druhy jelenek (Elaphomyces), například s jelenkou pestrou (Elaphomyces muricatus). Pro přesné určení vzácnějších druhů jelenek je zpravidla třeba mikroskop.
Poznámky
Na povrch se plodnice dostávají díky zvěři, která je vyhrabává a požírá. Případně lze jelenku obecnou nalézt díky parazitující housenici cizopasné (Elaphocordyceps ophioglossoides).
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
Nálezy
0071-2020-0020 (02.05.2020, Středočeský kraj)
