Discina ancilis

Úvodní stránka

Myko atlas - Discina ancilis

Discina ancilis (Pers.) Sacc. 1889

destice chřapáčová

Systematika

Fungi
Ascomycota
Pezizomycetes
Pezizales
Discinaceae
Discina

Synonyma

Acetabula ancilis (Pers.) Lambotte 1880
Discina perlata (Fr.) Fr. 1849
Gyromitra ancilis (Pers.) Kreisel 1984
Gyromitra perlata (Fr.) Harmaja 1969
Peziza ancilis Pers. 1822
Peziza perlata Fr. 1822

Popis

Plodnice jsou široce miskovité až ploché, široké 30–120 mm, laločnatě zprohýbané. Horní výtrusorodá vrstva je hladká, hnědá, vrásčitá, spodní strana plodnic je světlejší, bělavá, světle hnědá nebo narůžovělá, s tupými žebry, které vybíhají z velmi krátkého žebrovaného třeně většinou ponořeného v substrátu.

Dužnina je tenká, křehká, bledě okrová. Chuť i vůně jsou nenápadné.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou vřetenovité, 25–40 x 11,5–14 µm, s bradavkami na pólech, obvykle s větší centrální a dvěma menšími kapkami po stranách.

Ve vřecku dozrává 8 výtrusů. Parafýzy jsou na konci kyjovitě rozšířené a obsahují hnědá zrníčka pigmentace.

Výskyt

Roste od března do května v jehličnatých a smíšených lesích, především ve smrčinách na tlejících zbytcích dřeva a v jejich okolí. V teplejších podhorských polohách je místy hojná.

Možná záměna

Destice okrouhlá (Discina parma) roste na dřevě listnáčů. Destice žlutavá (Discina leucoxantha) má spíše nažloutlou než hnědou výtrusorodou vrstvu na povrchu plodnice. Obě mají jiný charakter výrůstků na výtrusech.

Terčovnice síťnatá (Disciotis venosa) vykazuje za čerstva nepříjemnou vůni, která se však tepelnou úpravou ztrácí. Roste vzácně na vlhkých stanovištích, např. v lužních lesích, má kratší oválné výtrusy.

Při pohledu shora jsou destice zaměnitelné i s kořenitkou nadmutou (Rhizina undulata), která roste na spáleništích.

Podobné mohou být další druhy destic, případně některé řasnatky (Peziza).

Kuchyňské využití

Destice chřapáčová je všestranně využitelná jedlá houba ceněná časnou dobou růstu.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin