Dacryobolus karstenii (Bres.) Oberw. ex Parmasto 1968
kornatec Karstenův
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Polyporales Dacryobolaceae Dacryobolus |
Popis
Plodnice jsou rozlité, celou plochou připojené k substrátu, zprvu drobné, obvykle okrouhlé, později srůstající do souvislých povlaků, které mohou pokrývat velké plochy substrátu.
Hymenium je hladké, nejvýše mírně zvlněné nebo hrbolkaté, krémové až okrové, matné až jemně sametové, ve stáří hnědookrové a lysé, za sucha rozpraskávající. Přirůstající okraj plodnic je bílý, ochmýřený.
Dužnina je tence kožovitá, cca 1 mm vysoká. Vůně je dosti nápadná, aromatická, poměrně příjemná (ovocná, okurková).
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou úzké, válcovité, prohnuté (alantoidní), 5–7 x 1,2–1,8 µm, hladké, neamyloidní.
Hymeniální cystidy jsou válcovité, dvojího typu. Jednak tenkostěnné, obvykle zdobené vyloučenými krystaly. Druhý typ představují cystidy (s výjimkou apikální části) tlustostěnné. Přezky jsou přítomny.
Výskyt
Roste roztroušeně, za příznivých podmínek celoročně, na odkorněném povrchu kmenů a silnějších větví jehličnanů, především borovic a smrků. Způsobuje hnědou hnilobu dřeva.
Možná záměna
Důležitým makroskopickým znakem je výrazná vůně čerstvých plodnic, přesto je třeba nálezy mikroskopovat.
Na podobných substrátech roste vzácný hrbolatník vonný (Cystostereum murrayi). Voní po kokosu a má o něco širší výtrusy.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
Nálezy
0066-2023-0073 (11.02.2023, Středočeský kraj)
0066-2023-0075 (11.02.2023, Středočeský kraj)
