Cystoagaricus lepidotoides

Cystoagaricus lepidotoides (A.H. Sm.) G. Mu?oz, L.A. Parra & J.C. Zamora 2022

křehutka lesní

Systematika

Synonyma

Cystoagaricus silvestris (Gillet) Örstadius & E. Larss. 2015
Cystoagaricus sylvestris orthographic variant
Psathyrella populina (Britzelm.) Kits van Wav. 1985
Psathyrella silvestris (Gillet) Konrad & Maubl. 1949
Psathyrella sylvestre (Gillet) Konrad & Maubl. 1949
Psathyrella sylvestris orthographic variant

Popis

Klobouk je široký 20–60 mmm, v mládí polokulovitý, později sklenutý nebo široce kuželovitý, v dospělosti téměř plochý až lehce prohloubený, nehygrofánní, okrový, žlutohnědý nebo špinavě bělavý, někdy s olivovým nádechem, pokrytý tmavšími hnědými až černohnědými vláknitými šupinami, obvykle trojúhelníkovitého tvaru s vrcholem ukazujícím k okraji klobouku; od středu klobouku směrem k okraji šupin ubývá. Okraj klobouku je i v dospělosti nerýhovaný.

Lupeny jsou středně husté, u třeně hluboce vykrojené a zoubkem sbíhavé, okrové, později čokoládově hnědé, někdy se světlejším ostřím.

Třeň je válcovitý, 30–80 x 3–12 mm, bílý nebo bělavý, v mládí ojíněný, později v dolní části zdobený hnědavými vlákny.

Dužnina je křehká, bělavá, bez výraznější vůně nebo chuti.

Výtrusný prach je rezavě hnědý.

Výtrusy jsou většinou trojúhelníkovité, na bázi uťaté, s krátkým apikulem a širokým klíčním pórem, 7–9 x 4,5–5,5 µm. Tento tvar výtrusů je druhově charakteristický.

Ostří lupenů je smíšené. Cheilocystidy jsou hojné, válcovité, široce kyjovité nebo vřetenovité, 40–50 x 12–18 µm, na bázi protáhle zúžené, při vrcholu obvykle trochu protáhlé, někdy s náznakem hlavičky. Na vrcholu cystid na lupenech se objevují exkrece, které se čpavkem zbarvují modrozeleně.

Výskyt

Roste od května do listopadu, spíše vzácně, jednotlivě nebo v trsech, na tlejícím dřevě topolů, méně často na jiných listnáčích, Hagara (2014) uvádí olši, jasan, vrbu, buk a břízu, hojnější je v lužních lesích.

Možná záměna

Nápadné vláknité šupiny na povrchu klobouku mohou mít i další druhy křehutek, například křehutka skvrnitá (Psathyrella maculata) nebo křehutka vlnatá (Psathryrella cotonea). Na třepenitku lesní (Psathyrella silvestris) bezpečně ukáže tvar výtrusů a exkrece na lupenech, které se roztokem čpavku zbarvují modrozeleně.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
	Vašutová M. (2006): Předběžný seznam druhů rodu Psathyrella v České republice a na Slovensku.
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerault A. (2005): Agaricales, version 2.1
	Nové nálezy hub v Československu – Psathyrella silvestris (Gill.) Moser – Křehutka lesní (M. Svrček), Česká mykologie číslo 4, 1969

Nálezy

  0066-2016-0109 (09.10.2016, Středočeský kraj)