Cortinarius xantho-ochraceus P.D. Orton 1960
pavučinec Langeův
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Synonyma
Cortinarius langei Rob. Henry 1985
Cortinarius xanthoochraceus orthographic variant
Phlegmacium xantho-ochraceum (P.D. Orton) Niskanen & Liimat. 2022
Stručný popis
Klobouk je 40–100 mm široký, nejprve polokulovitý až sklenutý s podehnutým okrajem, nakonec plochý.
Pokožka klobouku je nejvýše slabě lepkavá, radiálně vrostle vláknitá, (medově, zlatě) žlutá, na temeni často s bílými zbytky závoje (jako námraza). Pavučinka je bílá.
Lupeny jsou dlouho bělavé nebo našedlé, nakonec skořicové.
Třeň, 40–80 x 10–20 (v hlíze široký až 35) mm, je zakončen výraznou hlízou. Je bílý nebo bělavý, později žlutookrový až hnědý.
Dužnina je bělavá. Voní někdy slabě po kvasnicích nebo po medu. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: KOH – dle Ludwig (2017) bez reakce, dle Ludwig (2017) s NaOH někdy na pokožce klobouku mírně červenohnědá, v dužnině světle žlutookrová.
Výtrusy jsou mandlovité nebo eliptické, 7,5–9,5 x 4,5–6 um, výrazně bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října, vzácně, pod buky na vápnité půdě.
Možná záměna
Je zaměnitelný především s pavučinci sekce Multiformes.
Pavučinec mnohotvárný (Cortinarius multiformis) roste pod jehličnany, má někdy hygrofánní okraj klobouku a výtrusy s méně výraznou ornamentikou. Podobné znaky vykazuje také pavučinec nejzářivější (Cortinarius fulminoides) .
Pavučinec Cortinarius turbinatus má citronově žlutý klobouk. Cortinarius turbinatorum má výtrusy široce eliptické až téměř kulaté.
Kuchyňské využití
Je jedlý. Méně zkušeným houbařům však pavučince pro možnou záměnu s nejedlými či jedovatými druhy obecně nelze doporučit ke sběru a ke konzumaci.
Literatura
 |
Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Orton P. D. (1955): Cortinarius I |
