Cortinarius turmalis

Cortinarius turmalis Fr. 1838

pavučinec podzimní

Systematika

Synonyma

Cortinarius claricolor f. turmalis (Fr.) Nespiak 1975
Cortinarius claricolor var. turmalis (Fr.) Quadr. 1985
Cortinarius claricolor var. turmalis (Fr.) Quél. 1886
Gomphos turmalis (Fr.) Kuntze 1891
Phlegmacium claricolor var. turmale (Fr.) M.M. Moser 1960
Thaxterogaster turmalis (Fr.) Niskanen & Liimat. 2022

Stručný popis

Klobouk je 40–100 mm široký, v mládí polokulovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý, nakonec plochý, někdy se širokým středovým hrbolem. Pokožka klobouku je za vlhka slizká, v mládí světle žlutookrová až hnědá, na temeni s bělavými zbytky závoje, v dospělosti rezavě hnědá, často s vodnatými skvrnami. Pavučinka je bílá.

Lupeny jsou husté, v mládí bělavé až našedlé, později i v dospělosti dlouho světle okrové.

Třeň je obvykle válcovitý, někdy na bázi s náznakem hlízy, 50–100 x 10–15 (20) mm, bělavý, s bílými vlákny závoje, stářím okrovějící.

Dužnina je bílá. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná.

Makrochemické reakce: KOH – bez reakce.

Výtrusy jsou úzce mandlovité, 7–9 x 3,5–4,5 µm, téměř hladké, relativně světlé.

Výskyt

Roste od září do listopadu, roztroušeně, v lesích pod jehličnatými (smrk, borovice) i listnatými stromy (buk).

Možná záměna

Pavučinec světlobarvý (Cortinarius claricolor) vytváří větší plodnice s bohatším závojem, na bázi třeně bez hlízy.

Kuchyňské využití

Jedlá a údajně chutná houba.

Autorství obrázků: Tomáš Chaluš, Oldřich Jindřich

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Orton P. D. (1955): Cortinarius I

Nálezy

  0071-2020-0249 (27.09.2020, Jihočeský kraj)