Cortinarius triumphans Fr. 1838
pavučinec vítězný
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Synonyma
Cortinarius crocolitus Quél. 1880
Popis
Klobouk je široký 40–120 mm, nejprve polokulovitý, později sklenutý, ploše sklenutý až plochý, žlutohnědý, ve středu někdy tmavší (do oranžova), pokrytý drobnými přitisklými šupinkami v barvě klobouku nebo lehce tmavšími, za sucha od středu rozpukaný. Okraj klobouku je v mládí podehnutý a spojený se třeněm bílou vláknitou pavučinkou, později zdobený zbytky vela, v dospělosti ostrý, často zvlněný.
Lupeny jsou středně husté až husté, s lupénky, v mládí bělavé nebo světle šedofialové, později rezavě hnědé, se světlejším zoubkatým ostřím.
Třeň je válcovitý, 80–120 x 10–30 mm, někdy na bázi kyjovitě rozšířený (široký až 40 mm), nad mizejícím vláknitým prstenem bělavý, níže s hojnými žlutohnědými zbytky závoje, které na světlejším podkladu vytváří nepravidelné vláknité pásky či prstence.
Dužnina je bílá nebo nažloutlá. Vůně je nevýrazná, chuť mírná.
Makrochemické reakce: po aplikaci KOH dužnina žloutne, pokožka klobouku a velum na pokožce třeně mění barvu na červenohnědou.
Výtrusný prach je hnědý.
Výtrusy jsou eliptické, mandlovité až vřetenovité 11–15 x 5,5–7 µm, jemně bradavčité.
 |
Ostří lupenů je plodné, cheilocystidy chybí. Bazidie jsou 4výtrusé.
Výskyt
Roste od srpna do října, roztroušeně, obvykle ve skupinách, někdy trsovitě, pod břízami, se kterými tvoří mykorhizu, v lesích i mimo les, pravděpodobně na kyselých i zásaditých půdách. Upřednostňuje světlejší stanoviště.
Možná záměna
Dosti podobný vzácný pavučinec podsaditý (Cortinarius saginus) roste ve vyšších polohách v jehličnatých lesích. Klobouk má živěji oranžový až červenohnědý a menší výtrusy.
Velikost a celkový tvar plodnic spolu se žlutým šupinkatým kloboukem může vést k záměně se šupinovkami (rod Pholiota), ty však nemají nafialovělé lupeny a zcela odlišný je tvar i ornamentika výtrusů.
Kuchyňské využití
Pavučinec vítězný (Cortinarius triumphans) je jedlý a údajně jedním z nejchutnějších pavučinců. Vzhledově krásná a masitá houba, pavučince však méně zkušeným houbařům nelze doporučit ke sběru.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Ještě Antonín (2006) rozlišuje pavučinec vítězný (Cortinarius triumphans) a pavučinec sladkovonný (Cortinarius crocolitus) jako dva samostatné druhy. Podle Papoušek (2010) či Holec a kol. (2012) se jedná o synonyma.
Česky také pavučinec zlatý.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Orton P. D. (1955): Cortinarius I |
|
Kauffman C. H. (1932): Cortinarius, North American Flora, Volume10, Part 5, The New York Botanical Garden |
Nálezy
0066-2017-0170 (13.10.2017, Zlínský kraj)
0066-2014-0135 (13.09.2014, Zlínský kraj)
