Cortinarius salor Fr. 1838
pavučinec nafialovělý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Stručný popis
Klobouk je 30–80 mm široký, nejprve polokulovitý, s dlouho podehnutým okrajem, později sklenutý, nakonec plochý, někdy se šrokým středovým hrbolkem. Pokožka klobouku je slizká, v mládí živě fialová, později od středu šedookrová. Okraj klobouku je vrostle vláknitý. Pavučinka je modrofialová.
Lupeny jsou v mládí fialové, později hnědnoucí, nakonec rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý, na bázi obvykle kyjovitě rozšířený, 60–100 x 10–20 mm, slizký, bělavý, v mládí nafialovělý.
Dužnina je bělavá, v horní části třeně nafialovělá. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná.
Výtrusy jsou téměř kulovité, 7,5–10 x 6–8,5 µm, hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do listopadu, vzácně, v lesích pod smrkem, jedlí nebo bukem. Upřednostňuje vyšší polohy a vápnité půdy.
Možná záměna
Podobný pavučinec modrošafránový (Cortinarius croceocoeruleus) je drobnější, má hořkou dužninu a užší eliptické výtrusy.
Kuchyňské využití
Je pravděpodobně jedlý. Pro vzácnost však bezvýznamný.
Poznámky k systematice
Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) jej řadí k podrodu Myxacium, bývá ale uváděn i v podrodu Phlegmacium.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerault A. (2005): Cortinariales, version 2.0 |
|
Bona L. M. G. (1994): El género Cortinarius |
|
Hagara L. (1992): Huby - dvojníky. Obzor, Bratislava |
|
Orton P. D. (1955): Cortinarius I |
