Cortinarius rubicundulus (Rea) A. Pearson 1946
pavučinec červenošafránový
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Stručný popis
Klobouk je 30–80 mm široký, nejprve polokulovitý až sklenutý, někdy se širokým středovým hrbolkem. Pokožka klobouku je suchá, matná, nehygrofánní, žlutá až oranžově červená, zdobená přitisklými načervenalými vlákny. Pavučinka je světle žlutá.
Lupeny jsou nejprve bělavé, světle žluté nebo šedožluté, na ostří někdy červeně skvrnité.
Třeň je kyjovitý, 30–80 x 10–30 mm, zprvu bílý, později žloutnoucí nebo načervenalý.
Dužnina je bílá, při poranění nápadně žloutnoucí. Vůně je nevýrazná nebo trochu nepříjemná. Chuť lehce nahořklá.
Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku i na dužnině bez reakce.
Výtrusy jsou eliptické až mandlovité, 6,5–9,5 x 3,5–5 µm, nevýrazně bradavčité.
Na ostří lupenů se vyskytují válcovité cheilocystidy, někdy s hlavičkou.
Výskyt
Roste od srpna do října, vzácně, v listnatých i jehličnatých lesích pod duby, buky, smrky nebo jedlemi.
Možná záměna
Pavučinec červenošupinný (Cortinarius bolaris) má na pokožce klobouku skutečné šupiny a výrazněji ornamentované široce eliptické výtrusy.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Poznámky k systematice
Přes suchou pokožku klobouku bývá řazen do podrodu Phlegmacium.
Dle Soop (2009) je v literatuře často zařazován do příbuzenstva s pavučincem červenošupinným (Cortinarius bolaris), ale molekulární data blízkou příbuznost vylučují.
Podle Antonín (2006) česky pavučinec tmavočervený.
Literatura
 |
Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Bona L. M. G. (1994): El género Cortinarius |
|
Orton P. D. (1958): Cortinarius II |
