Cortinarius phrygianus (Fr.) Fr. 1874
pavučinec frygický
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Stručný popis
Klobouk je široký 30–70 mm, nejprve polokulovitý, později nízce sklenutý, nehygrofánní, šedožlutý až žlutohnědý, s tmavším (purpurově) hnědým středem, někdy s olivovým odstínem, hustě pokrytý drobnými šedozelenými až purpurově hnědými šupinkami. Pavučinka je šedožlutá.
Lupeny jsou středně husté až husté, okrové nebo žlutookrové.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 40–80 x 6–12 mm, bělavý, nažloutlý.
Dužnina je v klobouku bělavá, ve třeni nažloutlá. Vůně je podle Gerault (2005) slabě ovocná nebo ředkvová, podle Soop (2009) kořeněná (vosk, kadidlo).
Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku purpurově nebo fialově černá, v dužnině nevýznačná nebo mírně žlutozelená.
Exsikát má tmavě hnědý klobouk, hnědé lupeny a žlutohnědý třeň.
Výtrusy jsou široce eliptické až téměř kulovité, 5–7 x 4,5–5,5 µm, středně bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října v jehličnatých lesích, především pod borovicemi, podle Ludwig (2017) také pod smrky, na vápenitých půdách.
Možná záměna
Plodnice mohou vzhledem připomínat václavku obecnou (Armillaria mellea).
Pavučinec šupinonohý (Cortinarius pholideus).
Pavučinec vlnatý (Cortinarius cotoneus).
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
 |
 |
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
Nálezy
0071-2020-0243 (27.09.2020, Jihočeský kraj)
