Cortinarius papulosus Fr. 1838
pavučinec mokvavě slizký
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Stručný popis
Klobouk je 30–80 mm široký, nejprve polokulovitý, později sklenutý, nakonec až mírně prohloubený. Pokožka klobouku je oranžově hnědá až červenohnědá, u okraje světlejší, žlutohnědá nebo šedohnědá, od středu jemně tmavěji tečkovaná. Pavučinka je bílá.
Lupeny jsou v mládí šedobílé, vzácně lehce nafialovělé, nakonec rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 30–80 x 8–20 mm, bílý, s několika hnědými a slizkými pásky či skvrnami.
Dužnina je bílá. Voní po čerstvě pokosené trávě, uváděna je i vůně po kukuřici nebo rajčatové nati. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: KOH – podle Ludwig (2017) na pokožce klobouku tmavě purpurová, v dužnině negativní.
Výtrusy jsou mandlovité, 8–9,5 x 5–6 µm, jemně bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října, nehojně, pod smrky a borovicemi.
Možná záměna
Pavučinec hlenohlavý (Cortinarius cephalixus).
Pavučinec smrdutý (Cortinarius olidus).
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
 |
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich
Poznámky k systematice
Česky také pavučinec měchýřkatý.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
