Cortinarius helvelloides (Bull.) Fr. 1838
pavučinec chřapáčový
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Popis
Klobouk je široký 5–30 mm, v mládí zvonovitý až kuželovitý, později sklenutý až téměř ploše rozprostřený, obvykle se zřetelným středovým hrbolem, hygrofánní, za sucha okrový až olivově okrový a nápadně žlutohnědě vláknitý, za vlhka hnědý až červenohnědý. V mládí spojen s třeněm žlutohnědou pavučinkou, jejíž zbytky mohou na okraji klobouku zůstávat až do dospělosti.
Lupeny jsou řídké, připojené, v mládí fialové se světlejším ostřím, později rezavě hnědé.
Třeň je štíhlý, válcovitý, 20–80 x 2–5 mm, někdy zkroucený, v mládí zejména v horní části nafialovělý, později rezavě olivově hnědý, zdobený podobně jako klobouk žlutohnědými vlákny, v dospělosti dutý.
Dužnina je tenká, žlutohnědá, u vrcholu třeně v mládí nafialovělá, bez výraznější chuti a vůně.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou eliptické, 8–10 x 5–6,5 µm, bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října, obvykle ve skupinách, na vlhkých stanovištích a na rašeliništích, výhradně pod olšemi.
Možná záměna
Mladé plodnice lze za sucha poměrně snadno identifikovat díky namodralým lupenům a vrcholu třeně, bohatému žlutému vláknitému závoji a růstu pod olšemi.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
Nálezy
0066-2012-0074 (15.08.2012, Plzeňský kraj)
0066-2012-0075 (15.08.2012, Plzeňský kraj)
