Cortinarius gentilis (Fr.) Fr. 1838
pavučinec příbuzný
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Stručný popis
Klobouk je 20–60 mm široký, nejprve polokulovitý nebo kuželovitý s podehnutým okrajem, později ploše sklenutý až rozprostřený, obvykle se středovým hrbolkem. Pokožka klobouku je hygrofánní, za vlhka oranžově nebo rezavě hnědá, v dospělosti od okraje šupinkatá, při zasychání až žlutookrová. Pavučinka je žlutá.
Lupeny jsou řídké, v mládí ryšavě žluté, nakonec rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý, 50–100 x 3–8 mm, oranžově žlutý nebo (rezavě) hnědožlutý, od báze hnědnoucí.
Dužnina je tenká, hnědožlutá až rezavá. Vůně je nevýrazná, případně ředkvová nebo zemitá (syrové brambory). Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: KOH – podle Consiglio a kol. (2004) na pokožce klobouku rezavě hnědá, dužnina hnědá.
Exsikát je žlutohnědý.
Výtrusy jsou široce eliptické, 7–9 x 6–7 µm, středně bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října, v lesích na kyselých půdách. Mykorhizní symbion smrku a borovic, podle Consiglio a kol. (2004) také jedle.
Možná záměna
Vzácnější pavučinec žlutoplavý (Cortinarius limonius) vytváří větší plodnice s hustšími lupeny, je zbarven více do žluta. Roste pod smrky na vlhkých stanovištích, často v rašeliníku.
Kuchyňské využití
Je jedovatý.
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Kauffman C. H. (1932): Cortinarius, North American Flora, Volume10, Part 5, The New York Botanical Garden |
