Cortinarius catharinae

Cortinarius catharinae Cons. 1997

pavučinec Kateřinin

Systematika

Synonyma

Cortinarius albolutescens Reumaux 2001

Stručný popis

Klobouk je široký 30–70 mm, nejprve polokulovitý, později sklenutý, za vlhka lepkavý, krémový až světle (citronově žlutý), někdy až šedoolivový, na temeni často s tmavšími skvrnami.

Lupeny jsou husté, v mládí živě fialové nebo šedofialové.

Třeň je válcovitý s výraznou zploštělou hlízou, 30–80 x 8–15 (v hlíze až 30) mm, pevný, bělavý nebo nažloutlý, na vrcholu někdy nafialovělý, plný.

Dužnina je bělavá, na vrcholu třeně někdy nafialovělá. Vůně je nevýrazná, chuť mírná.

Makrochemická reakce: KOH – na pokožce klobouku zářivě červená, v dužnině šedorůžová nebo negativní.

Výtrusy jsou mandlovité, 9,5–10,5 x 5,5–6,5 µm, hrubě ornamentované.

Výskyt

Roste na podzim v listnatých lesích, především pod buky, duby, habry a lipami. Upřednostňuje vápnité půdy.

Možná záměna

Charakteristická je zářivě červená reakce pokožky klobouku s KOH a nevýrazná reakce na dužnině. V těchto znacích se však podobá řadě druhů ze sekce Calochroi.

Pavučinec žlutoslizký (Cortinarius aureopulverulentus) roste pod jehličnany (především pod smrky) a má větší výtrusy.

Pavučinec zlatavý (Cortinarius prodigiosus) má ve třeni zřetelně žlutou dužninu.

Pavučinec (Cortinarius albertii) má podle Calledda a kol. (2021) v mládí velmi světlý, téměř bílý klobouk a spíše našedlé lupeny bez výraznějších fialových odstínů.

Kuchyňské využití

Je nejedlý.

Poznámky k systematice

Např. podle Calledda a kol. (2021) nebo Ludwig (2017) jsou Cortinarius pallens Eyssart. & Reumaux 2001 a Cortinarius pseudoparvus Bidaud 2001 synonyma pro Cortinarius catharinae Cons. 1997. Consiglio a kol. (2006) resp. Consiglio a kol. (2012) uvádí Cortinarius pallens Eyssart. & Reumaux 2001 resp. Cortinarius pseudoparvus Bidaud 2001 jako samostatný druh.

Myko atlas: Cortinarius pallens Eyssart. & Reumaux 2001 a Cortinarius pseudoparvus Bidaud 2001 jsou synonyma pro Cortinarius catharinae Cons. 1997.