Cortinarius casimiri

Cortinarius casimiri (Velen.) Huijsman 1955

pavučinec Kazimírův

Systematika

Synonyma

Cortinarius subsertipes Romagn. 1952

Stručný popis

Klobouk je 10–40 mm široký, nejprve zvoncovitý nebo sklenutý, později ploše rozložený, obvykle s výrazným středovým hrbolkem. Pokožka klobouku je hygrofánní, šedohnědá nebo červenohnědá, někdy s fialovým odstínem, uprostřed tmavší. Pavučinka je bělavá, podle Soop (2009) někdy narůžovělá.

Lupeny jsou řídké, v mládí žlutohnědé.

Třeň je válcovitý, často zakončen výraznější hlízou, 30–80 x 2–6 mm, bělavý, v mládí v horní části někdy nafialovělý, později nahnědlý, pod prstenovitou zónou pokrytý nepravidelnými pásy bělavého vela.

Dužnina je hnědá. Vůně je nevýrazná nebo lehce ředkvová. Chuť je mírná.

Makrochemické reakce: KOH – podle Consiglio a kol. (2006) na pokožce klobouku i v dužnině tmavě hnědá až černá; NaOH podle Soop (2009) negativní.

Výtrusy jsou mandlovité, 10,5–13 x 5,5–7 µm, středně bradavčité.

Výskyt

Roste od července do listopadu, roztroušeně, v listnatých i jehličnatých lesích, zejména pod duby, buky, břízami, osikami, smrky a jedlemi.

Možná záměna

Pavičinec zaniklý (Cortinarius decipiens).

Pavučinec červenokaštanový (Cortinarius vernus).

Pavučinec ověnčený (Cortinarius sertipes).

Pavučinec plevnatý (Cortinarius paleaceus).

Kuchyňské využití

Je nejedlý.

Pozmámky k systematice

Encyklopedie Antonín (2006) uvádí pavučinec pestrotřenný (Cortinarius subsertipes Romagn.). Podle Species Fungorum je Cortinarius subsertipes Romagn. 1952 synonymem pro Cortinarius casimiri (Velen.) Huijsman 1955. MycoBank jméno Cortinarius subsertipes nezná.

Myko atlas: Cortinarius subsertipes Romagn. 1952 je synonymem pro Cortinarius casimiri (Velen.) Huijsman 1955.

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Gerault A. (2005): Cortinariales, version 2.0