Cortinarius bergeronii (Melot) Melot 1992
pavučinec žlutomodravý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Stručný popis
Klobouk je 50–100 mm široký, nejprve polokulovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý, nakonec plochý. Pokožka klobouku je hladká, za vlhka lepkavá, zprvu (zářivě) žlutá nebo žlutooranžová, někdy se zeleným odstínem, později od středu hnědooranžová.
Lupeny jsou husté, v mládí žlutozelené nebo žlutoolivové, v dospělosti rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý s výraznou odsedlou hlízou, 40–80 x 10–20 (v hlíze až 30) mm, žlutozelený, v horní části často nafialovělý.
Dužnina je bělavá nebo nažloutlá, ve třeni obvykle nafialovělá. Vůně je nevýrazná, podle Kibby (2021) zemitá. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku (krvavě, purpurově) červená, po delší době téměř černá, v dužnině růžová.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou mandlovité až citronovité, 9–11,5 x 5,5–7,5 µm, hrubě bradavčité.
Výskyt
Pavučinec žlutomodravý je teplomilný druh, v České republice vzácný, roste na podzim pod buky a duby na zásaditých i pH neutrálních půdách.
Možná záměna
Makroskopicky velmi podobný pavučinec cedrový (Cortinarius cedretorum) roste pod jehličnany a má větší výtrusy. Větší výtrusy má také pavučinec zlatonohý (Cortinarius elegantissimus).
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
