Cortinarius balteatus (Fr.) Fr. 1838
pavučinec fialovolilákový
Systematika
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Synonyma
Cortinarius subbalteatus Kühner 1955
Gomphos balteatus (Fr.) Kuntze 1891
Phlegmacium balteatum (Fr.) Niskanen & Liimat. 2022
Stručný popis
Klobouk je široký 40–120 mm, nejprve polokulovitý, později sklenutý až plochý. Pokožka klobouku je mírně lepkavá, brzy suchá, v mládí šedohnědá, na okraji šedomodrá, v dospělosti hnědá, někdy narezlá a na temeni rozpraskaná. Pavučinka je bělavá nebo šedobělavá.
Lupeny jsou bledě šedofialové, nakonec hnědé.
Třeň je válcovitý, na bázi někdy kyjovitě rozšířený, 40–80 x 20–40 mm, bělavý, od báze okrovějící.
Dužnina je bělavá. Vůně je dle Ludwig (2017) lehce zatuchlá, dle Antonín (2006) silně zemitá. Chuť je pravděpodobně mírná.
Makrochemické reakce: KOH – dle Consiglio a kol. (2003) na pokožce klobouku i v dužnině téměř bez reakce. NaOH – dle Soop (2009) v dužnině slabě žlutá až oranžová.
Výtrusy jsou mandlovité, 9,5–11,5 x 5–6,5 µm, středně až hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října, spíše vzácně, v jehličnatých lesích pod smrky a borovicemi.
Možná záměna
Velmi podobný pavučinec hnědofialový (Cortinarius balteatocumatilis) roste pod listnáči..
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Poznámky k systematice
Podle Antonín (2006) a Holec a kol. (2006) je českým jménem pavučinec fialovolilákový, dle číselníku AOPK (2015) je platným českým jménem pavučinec statný.
Literatura
Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora | |
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha | |
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha | |
Gerault A. (2005): Cortinariales, version 2.0 | |
Bona L. M. G. (1994): El género Cortinarius | |
Orton P. D. (1955): Cortinarius I | |
Kauffman C. H. (1932): Cortinarius, North American Flora, Volume10, Part 5, The New York Botanical Garden |