Cortinarius balaustinus Fr. 1838
pavučinec ohnivolupenný
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Stručný popis
Klobouk je 30–80 mm široký, s dlouho podehnutým okrajem, nejprve polokulovitý nebo sklenutý, později ploše sklenutý až rozprostřený. Pokožka klobouku je slabě hygrofánní, žlutohnědá až oranžově hnědá. Pavučinka je bílá, řídká.
Lupeny jsou spíše řídké, okrově hnědé, nakonec rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý, 50–120 x 5–15 mm, nejprve bělavý, brzy žlutohnědý.
Dužnina je žlutookrová. Vůně je nevýrazně zemitá nebo ředkvová. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: KOH – podle Consiglio a kol. (2007) na pokožce klobouku i v dužnině hnědá. NaOH – podle Soop (2009) spíše bez reakce.
Exsikát je světle hnědý, s tmavšími lupeny.
Výtrusy jsou široce eliptické až téměř kulaté, 5,5–7 x 4,5–6 µm, středně bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října, pod listnáči, zejména pod buky a břízami, podle Soop (2009) také pod duby a lískami.
Možná záměna
Pavučinec blizoučký (Cortinarius subbalaustinus).
Pavučinec dvojzávojný (Cortinarius bivelus).
Cortinarius russus a pavučinec hřibníkový (Cortinarius suillus) rostou v jehličnatých lesích.
Pavučinec provlhlý (Cortinarius illuminus).
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Gerault A. (2005): Cortinariales, version 2.0 |
