Coprinellus angulatus

Úvodní stránka

Myko atlas - Coprinellus angulatus

Coprinellus angulatus (Peck) Redhead, Vilgalys & Moncalvo 2001

hnojník spáleništní

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
Psathyrellaceae
Coprinellus

Synonyma

Coprinus angulatus Peck 1874
Tulosesus angulatus (Peck) D. Wächter & A. Melzer 2020

Popis

Klobouk je nejprve vejčitý, později zůstává poměrně dlouho zvoncovitý, vysoký 10–30 mm, 5–20 mm široký, dlouze vrásčitě rýhovaný, jemně pýřitý, až v dospělosti rozprostřený s průměrem do 30 mm, rezavě hnědý, oranžově hnědý nebo okrově hnědý, při okraji našedlý, lysý, bez vela. Ve stáří podléhá autolýze.

Lupeny jsou středně husté, ke třeni úzce připojené, zprvu bělavé, později černající se světlým ostřím, roztékající se.

Třeň je válcovitý, 30–70 x 1–3 mm, bělavý, v mládí pýřitý, dutý.

Dužnina je křehká. Chuť a vůně jsou nevýrazné.

Výtrusný prach je černý.

Výtrusy jsou mitrovité (pětiúhelníkovité), uťaté, s centrálním klíčním pórem, z bočního pohledu elipsoidní, 7,5–10,5 x 6–8 x 5–6 µm, Qav = 1,25–1,35.

Basidie jsou tetrasporické. Přezky přítomny.

Výskyt

Roste od června do října, obvykle ve skupinách, na starších spáleništích. Z hnojníků rostoucích na spáleništích je pravděpodobně nejhojnější.

Možná záměna

Díky specifickému tvaru výtrusů a růstu na spáleništích je prakticky nezaměnitelný.

Kuchyňské využití

Je nejedlý.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich

Poznámky k systematice

Česky také hnojník bradavkatý.

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání