Conocybe semiglobata

Conocybe semiglobata Kühner & Watling 1980

sametovka polokulovitá

Systematika

Stručný popis

Klobouk je široký 5–25 mm, obvykle polokulovitý, někdy zvoncovitý nebo oble kuželovitý, hygrofánní, za vlhka hnědý, okrově hnědý nebo šedohnědý, někdy s rezavými nebo olivovovými odstíny, pouze v mládí při okraji prosvítavě rýhovaný, při zasychání bledší, šedookrový nebo krémový.

Lupeny jsou středně husté, nejprve světle okrové, později rezavě hnědé, v dospělosti výrazně tmavší než povrch klobouku i třeně.

Třeň je válcovitý, 25–90 x 1–2 mm, někdy zakončen nevýraznou hlízou širokou až 3,5 mm, ojíněný, podélně rýhovaný, v mládí světle okrový, postupně od báze až tmavě hnědý.

Dužnina je tenká, bez význačnější vůně nebo chuti.

Výtrusy jsou elipsoidní, 10–15 x 5,5–9 µm, v KOH oranžově hnědé až červenohnědé, tlustostěnné, s až 2 µm širokým klíčním pórem.

Cheilocystidy jsou kuželkovité, 15–25 x 6–11 µm, s hlavičkou širokou 4–5,5 µm. Basidie jsou čtyřvýtrusé.

Na pokožce třeně nacházíme především kuželkovité buňky, o trochu větší než cheilocystidy, zejména v horní části třeně někdy prostřídané kulovitými nebo protáhlými nekuželkovitými buňkami.

Výskyt

Roste od května do listopadu, hojně, obvykle v trávě, zejména na otevřených stanovištích, někdy však i v opadu listnatých i jehličnatých lesů.

Možná záměna

Význačnými znaky jsou v rámci rodu středně velké plodnice s polokulovitým, jen v mládí rýhovaným kloboukem, v dospělosti s tmavě kontrastními lupeny, a poměrně velkými výtrusy.

Sametovka útlá (Conocybe tenera) má v o něco menší, někdy trochu mandlovité, nevýrazně tlustostěnné výtrusy a výraznější rýhování klobouku mladých plodnic.

Sametovka oválná (Conocybe subovalis) má objemnější kuželkovité cystidy s výrazně širší hlavičkou.

Je posána sametovka polokulovitá zvoncovitá (Conocybe semiglobata var. campanulata) s kloboukem spíše zvoncovitým a o něco většími výtrusy, hranice pro určení je však neostrá.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Ekologie a výskyt

Je jedním z nejhojnějších druhů otevřených sušších travnatých lokalit, ale vyskytuje se i na travnatých místech v opadu jehličnatých i listnatých lesů, roste i na písešných dunách mořského pobřeží. Evropské sběry severně od Alp od května do září.

Hausknecht (2009)

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Hausknecht A. (2009): Conocybe and Pholiotina, Fungi Europaei 11, Edizioni Candusso, Italia
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Gerault A. (2005): Agaricales, version 2.1

Znaky v klíčích

Pomůcka pro určování čepičatek rodu Conocybe