Conocybe rickeniana

Úvodní stránka

Myko atlas - Conocybe rickeniana

Conocybe rickeniana P.D. Orton 1960

sametovka pestrá

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
Bolbitiaceae
Conocybe

Popis

Klobouk je 10–30 mm široký, zvonovitý až kuželovitý, nikdy zcela rozprostřený, živě oranžově hnědý až narezle červenohnědý, ve středu zpravidla tmavší, mírně hygrofánní, za sucha a v dospělosti blednoucí, narezle žlutookrový, na okraji jemně rýhovaný, hladký, spíše matný.

Lupeny jsou spíše husté, úzké, v mládí krémové, později žlutooranžové a rezavějící, se stejnobarevným nebo mírně světlejším zoubkatým ostřím.

Třeň je válcovitý, 40–80 x 1–3 mm, na bázi někdy s nevýraznou hlízou, ojíněný, podélně rýhovaný, krémový až oranžově rezavý, zpravidla o něco světlejší než klobouk.

Dužnina je tenká, oranžově žlutá. Vůně je nevýrazná.

Výtrusný prach je oranžově okrový.

Výtrusy jsou eliptické, 7–11,5 x 4–6,5 µm (Qav přibližně 1,8), spíše tenkostěnné, hladké, často s patrným klíčním pórem.

Cheilocystidy (na ostří lupenů) jsou kuželkovité, baňaté, 25–40 x 10–22 x 6–11 µm (délka x šířka v nejširším místě x šířka hlavičky). Kaulocystidy (na třeni) jsou obdobou cheilocystid. Basidie jsou 4výtrusé.

Výskyt

Roste od července do listopadu, nejčastěji v malých skupinách v trávě na loukách, podél cest, kolem remízků, v lesích. Vyhledává spíše vlhčí stanoviště. Dle Hausknecht (2009) je ve střední Evropě hojná. Pravděpodobně je přehlížena.

Možná záměna

Typickými znaky je zejména v mládí živě zbarvený klobouk, dosti velké, spíše tenkostěnné výtrusy (na délku nezřídka > 10 µm) a především baňaté kuželkovité cystidy s velkou hlavičkou (nikoli vzácně širší než 10 µm). Zkušenější mykolog ji díky pestřejšímu zbarvení může určit i bez mikroskopování.

Sametovka hlavatá (Conocybe juniana) je zbarvena nevýrazně rezavě okrově nebo rezavě hnědě, v typické formě má podobné cystidy s relativně velkou hlavičkou, ale spíše silnostěnné výtrusy.

Taktéž nevýrazně zbarvená sametovka špinavá (Conocybe echinata) má menší tenkostěnné výtrusy a užší cheilocystidy.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Poznámky k systematice

Podle MycoBank je Conocybe rickeniana P.D. Orton 1960 synonymem pro Conocybe spicula (Lasch) Kühner 1935.

Česky také sametovka špičatá.

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Hausknecht A. (2009): Conocybe and Pholiotina, Fungi Europaei 11, Edizioni Candusso, Italia
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání
	Gerault A. (2005): Agaricales, version 2.1