Clitocybe pruinosa

Clitocybe pruinosa (Lasch) P. Kumm. 1871

strmělka ojíněná

Systematika

Popis

Klobouk je 20–50 mm široký, nejprve sklenutý s podehnutým okrajem, brzy uprostřed prohloubený. Pokožka klobouku je slabě hygrofánní, šedohnědá nebo béžovohnědá, trochu kruhatá jako u ryzců, hladká, v mládí světle šedobíle ojíněná (podle Pilát (1951) vzníká dojem ojínění za vlhka prosvítáním dužniny klobouku, ale pokožka klobouku ve skutečnosti ojíněná není). Okraj klobouku bývá v dospělosti zvlněný, někdy krátce rýhovaný.

Lupeny jsou středně husté, bělavé až krémové, na třeň sbíhavé.

Třeň je válcovitý, 20–50 x 2–6 (10) mm, krémový až nahnědlý. Na bázi s nápadnými myceliovými provazci (rhizomorfy).

Dužnina je měkká, bělavá nebo nahnědlá. Vůně je někdy nevýrazná, jindy udávána jako (nezralá) jablka. Chuť je mírná, dle Hagara (2014) nakyslá, dle Charvát (1953) nasládlá nebo dokonce s příchutí pečeného telecího masa.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou eliptické, 4,5–6,5 x 2,5–4 µm, bezbarvé, průsvitné, hladké.

Bazidie jsou tetrasporické. Hyfy hymenia jsou s přezkami.

Výskyt

Roste od pozdního listopadu do dubna, s vrcholem růstu koncem zimy a začátkem jara (po ústupu sněhu), nejvíce v kulturních smrkových lesích, často v mechu. Vyrůstá z opadu (saprotrof). Je poměrně vzácná.

Možná záměna

Je význačná růstem v zimě nebo brzy zjara a nápadnými rhizomorfami.

Ve stejné době a na podobných místech roste strmělka kořínkatá (Clitocybe vermicularis), která se liší růžově zbarveným kloboukem.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Autorství textů: Oldřich Jindřich
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha

Nálezy

  0071-2019-0537 (28.12.2019, Středočeský kraj)
  0071-2019-0011 (30.03.2019, Středočeský kraj)