Clavaria fumosa Pers. 1796
kyjanka zakouřená
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Clavariaceae Clavaria |
Popis
Plodnice vyrůstají ve skupinách nebo v menších trsech. Jednotlivé plodnice jsou válcovité nebo mírně vřetenovité, 30–100 (140) x 3–7 mm, štíhlé a protáhlé, na vrcholu zahrocené, později často zploštělé s podélnou rýhou, zřídka větvené, v dospělosti duté, šedokrémové, okrové, při vrcholu někdy nahnědlé, zejména u starších nebo zasychajících plodnic. Na bázi mají krátký, zúžený a od plodné části téměř nerozlišený třeň.
Dužnina je bělavá, s nevýraznou vůní a mírnou chutí.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou eliptické, 5–8 x 3–4 µm, hladké, bezbarvé. Bazidie jsou 4výtrusé, bez přezek.
Výskyt
Roste vzácně, od července do října, v trávě, na vlhkých loukách, na prosvětlených místech v lesích a na jejich okrajích. V Holec a kol. (2006) je uveden poslední sběr z roku 1961, v současnosti však její nálezy nejsou ojedinělé.
Možná záměna
Kyjanka křehká (Clavaria fragilis) roste v bohatších trsech a její plodnice jsou dlouho (zářivě) bílé. Mikroskopicky se oba druhy velmi podobají.
Kyjanka špičatá (Clavaria acuta) má drobnější plodnice, které vyrůstají spíše jednotlivě nebo v menších skupinách, ne trsovitě. Mají zřetelně odlišenu plodnou část a neplodný třeň. Má větší výtrusy.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
Nálezy
0071-2020-0314 (29.09.2020, Jihočeský kraj)
