Clavaria fragilis

Úvodní stránka

Myko atlas - Clavaria fragilis

Clavaria fragilis Holmsk. 1790

kyjanka křehká

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
Clavariaceae
Clavaria

Popis

Plodnice vyrůstají obvykle v bohatších trsech. Jednotlivé plodnice jsou válcovité nebo mírně vřetenovité, štíhlé a protáhlé, v dospělosti duté, 30–100 x 2–7 mm, zřídka větvené, někdy zploštělé s podélnou rýhou, (zářivě) bílé nebo bělavé, při vrcholu někdy nažloutlé nebo nahnědlé, zejména u starších nebo zasychajících plodnic. Na bázi mají krátký, zúžený a od plodné části téměř nerozlišený třeň.

Dužnina je velmi křehká, lámavá. Vůně je nevýrazná nebo mírně zemitá. Chuť je obdobná, uváděna také jako ředkvová nebo připomínající nezralé obilí.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou eliptické až široce eliptické, 5–7 x 3–4 µm, hladké, bezbarvé.

Bazidie jsou 4výtrusé, bez přezek. Cystidy chybí.

Výskyt

Roste roztroušeně až vzácně, od června do října, v mechu a v trávě na vlhčích nehnojených stanovištích v lesích, v parcích, křovinách nebo na otevřených plochách, pravděpodobně na odumřelých zbytcích vegetace.

Možná záměna

Kyjanka špičatá (Clavaria acuta) roste spíše jednotlivě nebo v menších trsech, má zřetelně oddělený sterilní třeň a větší výtrusy (7–11 x 4,5–8 µm).

Kyjanka zakouřená (Clavaria fumosa) má plodnice šedobělavé či špinavě nažloutlé, nikoli (zářivě) bílé.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha