Cinereomyces lindbladii (Berk.) Jülich 1982
pórnatka popelavá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Polyporales Polyporaceae Cinereomyces |
Synonyma
Antrodia lindbladii (Berk.) Ryvarden 1976
Diplomitoporus lindbladii (Berk.) Gilb. & Ryvarden 1985
Poria cinerescens (Bres.) Sacc. & P. Syd. 1902
Poria lindbladii (Berk.) Cooke 1886
Stručný popis
Plodnice jsou jednoleté, podle Vampola a Charvátová (2021) někdy i dvouleté, rozlité, tenké, zpočátku ostrůvkovité, postupně srůstající do větších ploch, se sterilním bílým plstnatým okrajem.
Rourky jsou 1-5 mm dlouhé, s nepravidelně okrouhlými až hranatými póry s hustotou 3–5 na mm. Póry jsou zprvu bělavé, později krémové nebo narůžovělé, nakonec zašedlé.
Dužnina nepříjemně páchne.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou válcovité, mírně zahnuté (alantoidní), 5–7,5 x 1,5–2,5 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste za příznivých podmínek celoročně, nejvíce koncem podzimu a začátkem zimy, na mrtvém dřevě jehličnanů, především smrků, méně často listnáčů. Způsobuje bílou hnilobu napadeného dřeva.
Možná záměna
Charakteristickým znakem je nepříjemný zápach. Napadené dřevo bývá prorostlé bílým myceliem a amyloidní skeletové hyfy se působením KOH rozpouští.
Makroskopicky velmi podobná pórnatka Donkova (Ceriporiopsis mucida) rostoucí na podobných substrátech nevykazuje nepříjemný pach a má široce oválné, někdy téměř kulovité, vždy však kratší výtrusy.
Rozlité plodnice šedopórky osmahlé (Bjerkandera adusta) mají póry brzy výrazněji šedivé.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
 |
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia |
Nálezy
0071-2020-0091 (12.07.2020, Středočeský kraj)
0071-2019-0490 (20.10.2019, Jihočeský kraj)
