Choiromyces meandriformis

Choiromyces meandriformis Vittad. 1831

bělolanýž obecný

Systematika

Synonyma

Choiromyces venosus (Fr.) Th. Fr. 1909

Popis

Plodnice vyrůstá pod zemí, v dospělosti částečně vystupuje nad povrch půdy. Tvarem i velikostí připomíná bramboru, velikost až 90 (150) mm, povrch je bělavý až hnědavý, hladký, často políčkovitě rozpukaný, případně rezavě skvrnitý.

Dužnina tvrdá, tuhá, masitá, bělavá, šedě nebo okrově žilnatě mramorovaná. V dospělosti silně aromatická, kořeněné chuti.

Výtrusný prach žlutavý.

Roste nepříliš hojně v lesích všech typů, především na hlinitopísčitých a jílovitých půdách, od července do září.

Možná záměna

Nezkušený houbař by mohl bělolanýž zaměnit za některý z pestřců (Scleroderma), které ale mají v dospělosti dužninu téměř černou.

Podobné mohou být i další pod zemí rostoucí houby, například lanýž letní (Tuber aestivum).

Kuchyňské využití

Jedlá houba použitelná zamlada v čerstvém stavu jako koření do polévek nebo pod masa. Pravým lanýžům se ovšem chuťově nevyrovná.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Kotlaba F. (2011): Růst bělolanýže obecného - Choiromyces meandriformis v jihočeské zahradě.
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Burel J. (2008): Bělolanýž obecný - Choiromyces maeandriformis.
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin

Nálezy

  0066-2016-0033 (26.06.2016, Středočeský kraj)