Cantharellus cibarius Fr. 1821
liška obecná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Cantharellales Cantharellaceae Cantharellus |
Synonyma
Cantharellus alborufescens (Malençon) Papetti & S. Alberti 1999
Cantharellus edulis Sacc. 1916
Cantharellus neglectus (M. Souché) Eyssart. & Buyck 2000
Cantharellus rufipes Gillet 1874
Cantharellus vulgaris Gray 1821
Popis
Klobouk je široký 10–60 (100) mm, nejprve sklenutý, postupně plochý, prohloubený až nálevkovitý. Pokožka klobouku je suchá, žlutá až žloutkově (oranžově) žlutá, v mládí bělavě ojíněná. Okraj klobouku je v mládí podehnutý, v dospělosti velmi často tenký a zvlněný.
Lišty jsou poměrně silné a dlouze sbíhají na třeň. Jsou často větvené a příčně pospojované (anastomozované), zbarveny jako klobouk.
Třeň je nepravidelně válcovitý, 20–80 x 5–20 mm, směrem k bázi často zúžený, zbarvený uniformě jako ostatní části plodnice.
Dužnina je bělavá až žlutavá, pevná a pružná. Vůně je lehká, příjemná. Chuť je mírně kořenitá, někdy natrpklá.
Výtrusy jsou elipsoidní, 7–10 x 4–6,5 µm, bezbarvé, hladké.
Výskyt
Liška obecná bývala velmi hojná. V 80. a 90. letech minulého století na mnoha místech prakticky vymizela, ale v posledních desetiletích je opět hojnější. Roste od června do listopadu v listnatých i jehličnatých lesích, nejhojněji ve smrčinách od středních poloh výše.
Možná záměna
Liška bledá (Cantharellus pallens) vytváří obvykle robustnější, světleji zbarvené plodnice. Roste pod listnáči.
Liška ametystová (Cantharellus amethysteus) má na pokožce klobouku fialové odstíny, případně až šupinky.
Liška Friesova (Cantharellus friesii) vytváří tenčí, živě oranžové plodnice. Roste především v bučinách.
Méně zkušený houbař může lišky zaměnit také za lištičku pomerančovou (Hygrophoropsis aurantiaca), která má živě oranžové husté pravé lupeny a roste v opadu nebo na tlejícím dřevě jehličnanů.
Lišák zprohýbaný (Hydnum repandum) má ostnité hymenium.
Kuchyňské využití
Liška obecná je hodnotná jedlá houba dobře snášející transport a krátkodobé skladování. Proto je jedním z důležitých celosvětově obchodovaných volně rostoucích druhů hub. Ostatní druhy rodu Cantharellus jsou také jedlé.
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0066-2021-0122 (12.08.2021, Středočeský kraj)
0071-2020-0248 (27.09.2020, Jihočeský kraj)
0066-2020-0087 (25.07.2020, Vysočina)
0188-2018-0014 (12.08.2018, Jihočeský kraj)
