Caloplaca pyracea

Caloplaca pyracea (Ach.) Zwackh 1862

krásnice ohnivá

Systematika

Synonyma

Athallia pyracea (Hoffm.) Arup, Frödén & S?chting 2013
Callopisma pyraceum (Ach.) Stein 1879
Placodium pyraceum (Ach.) Anzi 1868

Popis

Stélka je nevýrazná, omezená na tenký světle šedý nebo černý povlak, někdy chybí.

Apothécia jsou drobná, 0,1–0,3 (nejvýše 0,8) mm v průměru, nápadná oranžovým nebo žlutooranžovým zbarvením, se světlejším okrajem. Vyrůstají ve skupinách. Hymenium je hladké, někdy vypouklé.

Makrochemické reakce: K+ purpurová.

Výtrusy (ascospory) jsou široce eliptické, bezbarvé, 10–15 x 5–10 µm, se širokou přepážkou. Protilehlé buňky jsou propojeny středovým kanálkem.

Ve vřecku je osm výtrusů. Vřecka jsou na vrcholu silně amyloidní. Parafýzy jsou bohatě přehrádkované, na konci často větvené a pigmentované. Zbarvení parafýz způsobuje oranžové zbarvení hymenia.

Výskyt

Typickým substrátem je kůra osik.

Možná záměna

Krásnice ohnivá je součástí komplexu kolem krásnice oranžové (Caloplaca holocarpa), kde rozlišení jednotlivých druhů je ve složitějších případech možné jen analýzou DNA. Pro určení krásnice ohnivé je zásadní substrát – roste na kůře osik.

Pravděpodobně dobrým druhem, rozlišitelným mikroskopicky, je krásnice (Caloplaca cerinella) s 12–16 výtrusy ve vřecku. Roste na kůře stromů.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Poznámky k systematice

V roce 2013 byl druh zařazen k nově vytvořenému rodu Athallia.

Rozdíly mezi druhy popsanými v rámci komplexu Caloplaca holocarpa jsou často diskutabilní, nové druhy jsou popisovány především na základě výskytu na specifickém substrátu. Někteří autoři používají například jméno Caloplaca pyracea (Ach.) Zwackh pro zástupce komplexu rostoucí na kůře stromů a Caloplaca lithophila H. Magn. pro jedince rostoucí na horninách.

Nálezy

  0066-2022-0019 (20.02.2022, Středočeský kraj)
  0066-2020-0017 (13.05.2020, Středočeský kraj)