Calocybe gambosa (Fr.) Donk 1962
čirůvka májovka
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Lyophyllaceae Calocybe |
Synonyma
Calocybe gambosum (Fr.) Singer 1951
Popis
Klobouk je široký 50–120 mm, v mládí polokulovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý až plochý, masitý, na povrchu lysý či mírně hrbolatý, bělavý nebo krémový, v dospělosti často zvlněný.
Lupeny jsou nízké, nápadně husté, tenké, zoubkem přirostlé, bělavé až krémové.
Třeň je válcovitý, 40–80 x 15–40 x 80 mm, v mládí někdy u báze rozšířený, plný, tuhý, hladký, bělavý.
Dužnina je v mládí pevná, bělavá, později měkká. Má příjemnou chuť a silnou typicky moučnou vůni, kterou si lze zapamatovat.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné 4–7 x 2–4 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste hojně od dubna do června, ve vyšších polohách až do léta – na loukách, mezích, sadech, zahradách, na okrajích lesů, v křovinách, často ve skupinách či kruzích, nejvíce pod ovocnými stromy (třešně, trnky, jabloně), někdy však vyroste i pod smrky nebo v trávě bez stromového patra. Upřednostňuje humózní půdy.
Možná záměna
Charakteristickými znaky jsou nízké husté lupeny a silná moučná vůně.
Barevně odlišná varieta čirůvka májovka žemlová (Calocybe gambosa var. flavida) má pokožku klobouku okrovou, žlutookrovou, případně až žlutou. V ostatních znacích se neliší a je taktéž jedlá.
Jedlá závojenka podtrnka (Entoloma clypeatum) může růst s májovkami na stejných stanovištích, vždy ovšem pod růžovitými dřevinami, především pod trnkami. Má řidší lupeny a méně výraznou vůni. Podtrnce se dosti podobají závojenka náspová (Entoloma sepium) a vzácnější závojenka Saundersova (Entoloma saundersii) rostoucí pod jilmy. Všechny zmíněné druhy jsou jedlé a mnozí houbaři je nerozlišují.
Nebezpečně jedovatá a dosti vzácná závojenka olovová (Entoloma sinuatum) roste obvykle až od léta v teplých listnatých lesích především pod duby, habry a buky.
Kuchyňské využití
Čirůvka májovka je dobrá jedlá houba k všestrannému použití, cenná časnou dobou růstu. Některým houbařům však nevyhovuje silná moučná vůně, která se tepelnou úpravou sice zmírní, ale neodstraní.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0066-2023-0164 (27.04.2023, Středočeský kraj)
0087-2022-0066 (06.05.2022, Praha)
0066-2021-0022 (13.05.2021, Středočeský kraj)
0071-2021-0025 (10.05.2021, Středočeský kraj)
0075-2015-0003 (30.04.2015, Praha)
