Byssonectria fusispora

Úvodní stránka

Myko atlas - Byssonectria fusispora

Byssonectria fusispora (Berk.) Rogerson & Korf 1971

oranžovka vřetenovýtrusá

Systematika

Fungi
Ascomycota
Pezizomycetes
Pezizales
Pyronemataceae
Byssonectria

Synonyma

Byssonectria aggregata (Berk. & Broome) Rogerson & Korf 1971
Byssonectria terrestris (Alb. & Schwein.) Pfister 1994
Humaria aggregata (Berk. & Broome) Sacc. 1889
Humaria fusispora (Berk.) Sacc. 1889
Humaria roumeguerei (P. Karst.) Sacc. 1889
Humarina aggregata (Berk. & Broome) Seaver 1928
Humarina fusispora (Berk.) Seaver 1928
Inermisia aggregata (Berk. & Broome) Svrček 1969
Inermisia fusispora (Berk.) Rifai 1968
Octospora aggregata (Berk. & Broome) Eckblad 1968
Octospora fusispora (Berk.) Brumm. 1967
Peziza aggregata Berk. & Broome 1866
Peziza fusispora Berk. 1846
Peziza roumeguerei P. Karst. 1878

Popis

Plodnice (apothécia) jsou dosti drobné, 1–4 (6) mm v průměru, nejprve kulovité, později polokulovité, na vrcholu ploché nebo mírně miskovité, ve stáří téměř ploché. Hymenium je oranžově žluté nebo oranžové, vnější část plodnice je obvykle trochu světlejší.

Plodnice vyrůstají z bělavého nebo našedlého plstnatého subikula, které rozkládá a stmeluje částečky substrátu.

Třeň chybí.

Dužnina je vodnatá, bez výrazné chuti a vůně.

Výtrusy jsou vřetenovité se zaoblenými konci, 20–27 x 8–10 µm, hladké, se dvěma většími a případně několika menšími kapkami.

Ve vřecku je 8 výtrusů.

Parafýzy jsou hojné, štíhle kyjovité, ve vodě nebo KOH 5% jsou zbarveny živě oranžově, s výraznými pigmentovými zrníčky. V Melzerově činidle se zbarvují šedozeleně.

Výskyt

Roste roztroušeně, místy hojně, především ve starších smrkových lesích a poměrně časně z jara, na holé půdě nebo na opadu, často v místech rozrytých od zvěře a v blízkosti jejich výkalů, ale i na spáleništích. Drobné plodnice se objevují ve větších shlucích, které v mládí velikostí i tvarem připomínají rybí jikry.

Možná záměna

Pro oranžovku vřetenovýtrusou (Byssonectria fusispora) jsou typické kulovité nebo dlouho polokulovité plodnice, mnohé ostatní podobně zbarvené askomycety mají plodnice brzy široce miskovité. Pro přesné určení je třeba plodnice mikroskopovat.

Voskovičky (rod Bisporella) mají obvykle dobře vyvinutý třeň.

Zemničky (Octospora) nebo kulosporky (Lamprospora) parazitují na meších.

Mističky (Melastiza) mají nápadně ornamentované výtrusy.

Autorství textů: Karel Tejkal, Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Věra Svobodová, Tomáš Chaluš

Poznámky k systematice

Někteří autoři rozlišují Byssonectria fusispora (Berk.) Rogerson & Korf 1971 a Byssonectria terrestris (Alb. & Schwein.) Pfister jako dva samostatné druhy, které jsou v české literatuře ovšem svorně uváděny s českým jménem oranžovka vřetenovýtrusá. Holec a kol. (2012) píše, že rod oranžovka (Byssonectria) je v Evropě zastoupen jediným druhem. Soudíme, že to je pro účely našeho atlasu dostačující.

Česky také zemnička nahloučená nebo humaria vřetenovýtrusná.

Podle MycoBank je Byssonectria fusispora (Berk.) Rogerson & Korf 1971 synonymem pro Inermisia fusispora (Berk.) Rifai 1968.

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Egertová Z., Kříž M. (2012): Zajímavé nálezy z okolí zámku Lemberk u Jablonného v Podještědí.
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha