Bondarzewia mesenterica (Schaeff.) Kreisel 1984
bondarcevka horská
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Bondarzewiaceae Bondarzewia |
Synonyma
Bondarzewia montana (Quél.) Singer 1940
Cerioporus montanus Quél. 1888
Cladomeris montanus (Quél.) Bigeard & H. Guill. 1909
Grifola mesenterica (Schaeff.) Murrill 1920
Grifola montana (Quél.) Pilát 1934
Polyporus anax Berk. ex Cooke 1883
Polyporus montanus (Quél.) Ferry 1891
Popis
Plodnice jsou jednoleté, obvykle mohutné, široké až 300 (500) mm, ze společné báze trsovitě (růžicovitě) vyrůstá zpravidla více klobouků. Hagara (2014) uvádí, že hmotnost jednoho trsu dosahuje 2–6 kg.
Klobouk je masitý, vějířovitý, široký 50–200 mm a 10–20 mm tlustý. Pokožka klobouku je žlutookrová až okrově hnědá, soustředně pásovaná a radiálně vrásčitá, nejprve plstnatá, později olysávající. Okraj klobouku je nejprve zaoblený, v dospělosti ostrý a zvlněný.
Rourky jsou až 10 mm vysoké, bělavé, později krémové, na třeň sbíhavé, s nepravidelně hranatými, labyrintickými nebo roztřepenými póry (1–2 na mm).
Třeň je bílý, ve spodní části až okrový, 30–60 (100) x 30–50 mm, často excentrický.
Dužnina je bělavá, na řezu neměnná, v mládí měkká, později houževnatá. Vůně je příjemně houbová. Chuť je palčivá, podle Holec a kol. (2012) za sucha nahořklá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou téměř kulovité, dle Bernichia (2005) 6,5–8 x 5,5–7 µm, s ornamentikou tvořenou silně amyloidními bradavkami a žebry vysokými až 1 µm.
Výskyt
Roste od července do října, dosti vzácně, při bázi kmenů nebo na kořenech jehličnanů, zejména jedlí. Napadá zpravidla oslabené stromy (způsobuje bílou hnilobu dřeva) a pokračuje v růstu i na mrtvém dřevě nebo na pařezech. Vyhledává přirozené lesy od středních poloh výše.
Možná záměna
Dosti podobný je vějířovec obrovský (Meripilus giganteus) s mírnou chutí dužniny, která na řezu černá. Roste na listnáčích, na jehličnanech jen vzácně.
Také trsnatec lupenitý (Grifola frondosa) tvoří velké trsovité podobně zbarvené plodnice, klobouky jsou však výrazně menší. Roste na listnáčích a dužnina chutná mírně.
Kuchyňské využití
Pro palčivost dužniny nejedlá houba.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Kout J., Vlasák J. (2013): Nové nebo vzácné chorošovité houby z Plzeňska – 2. část, Erica, Plzeň, 20: 55–66 |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia |
Nálezy
0071-2023-0110 (02.09.2023, Jihočeský kraj)
0087-2022-0161 (13.09.2022, Středočeský kraj)
0072-2019-0005 (05.10.2019, Plzeňský kraj)
0188-2019-0019 (07.08.2019, Jihočeský kraj)
0066-2013-0119 (01.09.2013, Plzeňský kraj)
