Caloboletus calopus (Pers.) Vizzini 2014
hřib kříšť
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Boletales Boletaceae Caloboletus |
Synonyma
Boletus calopus Pers. 1801
Boletus lapidum J.F. Gmel. 1792
Boletus olivaceus Schaeff. 1774
Boletus pachypus Fries 1815
Boletus pachypus var. olivaceus (Schaeff.) Pers. 1825
Tubiporus calopus (Fr.) Maire 1937
Popis
Klobouk je 30–150 (200) mm široký, s dlouho podehnutým okrajem, nejprve polokulovitý, později sklenutý až téměř plochý. Pokožka klobouku je suchá, matná, v mládí jemně plstnatá, v dospělosti lysá, světlehnědá, šedohnědá až olivově hnědá.
Rourky jsou nejprve citrónově žluté, později olivově žluté, dlouhé 5–15 mm, u třeně vykrojené. Póry jsou (citronově) žluté, později nazelenalé, drobné, okrouhlé, při otlačení, podobně jakou rourky, modrají nebo zelenomodrají.
Třeň je nejprve soudkovitý, později kyjovitý až válcovitý, velký 30–150 x 10–45 mm, pod kloboukem žlutý s jemnou síťkou, směrem k bázi červený až červenohnědý.
Dužnina je bělavá až krémově žlutá, na řezu poměrně rychle mění barvu do modra až modrozelena, později se ale odbarvuje. Vůně je nenápadná. Chuť je po chvíli velmi hořká. S ochutnáváním ale opatrně, protože některé podobné druhy mohou za syrova způsobit nepříjemné zažívací problémy.
Výtrusný prach je žlutoolivový.
Výtrusy jsou úzce eliptické nebo vřetenovité, velké 12–16 × 4–5 (5,5) ?m.
 |
Výskyt
Roste od července do října, místy hojně, v jehličnatých lesích (smrk, borovice, jedle), ale i pod listnáči (dub, buk). Hojnější je v podhorských oblastech.
Možná záměna
Typickými znaky jsou žluté rourky, obvykle světlá, šedohnědá pokožka klobouku a samozřejmě hořká dužnina.
Hřib medotrpký (Caloboletus radicans) nemá červeně zbarvený třeň.
Hřib satan (Rubroboletus satanas) má v mládí výrazně červené rourky. Červené rourky má i hřib kovář (Sutorius luridiformis).
Hřib koloděj (Suillellus luridus) má rourky v mládí žluté, ale později se barvi spíše oranžově až červenooranžově.
Kuchyňské využití
Pro hořkost kuchyňsky nepoužitelný. Houbový pokrm dokáže znehodnotit i jediná plodnice.
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0195-2022-0010 (11.09.2022, Slovensko)
0071-2020-0190 (06.09.2020, Plzeňský kraj)
0066-2020-0070 (04.07.2020, Plzeňský kraj)
0188-2020-0007 (27.06.2020, Jihočeský kraj)
0066-2019-0040 (20.07.2019, Plzeňský kraj)
0071-2018-0020 (26.06.2018, Středočeský kraj)
0066-2017-0048 (01.07.2017, Ústecký kraj)
