Bisporella citrina (Batsch) Korf & S.E. Carp. 1974
voskovička citrónová
Systematika
Fungi Ascomycota Leotiomycetes Helotiales Helotiaceae Bisporella |
Synonyma
Bisporella claroflava (Grev.) Lizo? & Korf 1995
Calycella citrina (Hedw.) Boud. 1885
Calycella claroflava (Grev.) Boud. 1907
Calycella flava (Klotzsch ex W. Phillips) Boud. 1907
Calycina citrina (Hedw.) Gray 1821
Calycina clariflava (Grev.) Kuntze 1898
Calycina flava (Klotzsch) Kuntze 1898
Helotium citrinum (Hedw.) Fr. 1849
Helotium claroflavum (Grev.) Berk. 1860
Helotium flavum Klotzsch 1887
Octospora citrina Hedw. 1789
Peziza citrina Batsch 1789
Peziza claroflava Grev. 1824
Popis
Plodnice mají průměr 1–3 mm, jsou miskovité, později až terčovité, s vyklenutým rouškem. Povrch je hladký a lysý. Mají citrónově žlutou, někdy až žloutkově žlutou barvu, se zvýrazněným okrajem. Třeň je kratičký, zužuje se směrem dolů, nebo úplně chybí.
Výtrusy jsou elipsoidní, hladké, 9–14 x 3–5 µm velké, s olejovými kapkami na každém konci.
Výskyt
Roste dosti hojně v září až prosinci ve velkých skupinách na stinných místech na mrtvém dřevě listnáčů, které jsou již bez kůry. Upřednostňuje buky a habry. Někdy ji najdeme i za mírné zimy.
Možná záměna
Makroskopicky velmi podobná je voskovička vrbová (Hymenoscyphus conscriptus). Roste na vrbách. Mikroskopicky se liší parafýzami bez zrnitého obsahu a delšími výtrusy.
Stejně žlutá je voskovička číškovitá (Hymenoscyphus calyculus) lišící se parafýzami bez zrnitého obsahu, ale s přehrádkami a jinými, většími výtrusy. Roste na buku i jiných listnáčích.
Vokovička nažloutlá (Bisporella subpallida) má menší, nepřehrádkované výtrusy bez kapek. Roste na buku a lísce.
Voskovičce citrónové se podobají další drobné houby žluté až oranžové barvy – kropilka rosolovitá (Dacrymyces stillatus) a kropilka menší (Dacrymyces minor) rostoucí také na mrtvém dřevu mají plodničky spíše polštářovité. Oranžovka vřetenovýtrusná (Byssonectria fusispora) má obvykle sytější oranžovou barvu a roste na zemi. Hovník obecný (Ascobolus stercorarius) roste na exkrementech, stejně jako žlutěnky – žlutěnka zrnitá (Cheylimenia granulata) a žlutěnka mrvelníkovitá (Cheylimenia theleboloides), ty mají na okraji plodniček brvy.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Věra Svobodová, Oldřich Jindřich
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš
Literatura
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku | |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha | |
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha | |
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání | |
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha | |
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0071-2023-0001 (07.01.2023, Středočeský kraj)
0066-2022-0258 (25.12.2022, Středočeský kraj)
0071-2018-0104 (26.12.2018, Středočeský kraj)
0066-2018-0198 (24.11.2018, Středočeský kraj)