Biscogniauxia nummularia (Bull.) Kuntze 1891
káčovka penízková
Systematika
|
Fungi Ascomycota Sordariomycetes Xylariales Xylariaceae Biscogniauxia |
Popis
Stromata jsou nepravidelně okrouhlá, 5–20 mm široká, plochá, 1–2 mm tlustá. V mládí proráží kůru, která v jejich okolí postupně eroduje. Nejprve jsou hnědá, zbarvena vrstvou nepohlavních výtrusů (konidie), později černá, na povrchu s drobnými tečkami vyústění perithécií (plodniček), kterými jsou uvolňovány výtrusy pohlavního stádia. Sousední stromata často srůstají do větších ploch.
Výtrusy jsou tmavě hnědočerné, oválné, 10–15 x 7–10 ?m, hladké, s klíční štěrbinou.
Ve vřecku s amyloidním pórem je 8 výtrusů.
 |
Výskyt
Roste roztroušeně na kůře tlejících, avšak dosti čerstvě ulomených nebo odřezaných větvích buků, výjimečně jiných listnáčů. Hojnější je v teplejších lesích nižších poloh. Saprotrof, možná slabý parazit. Stromata nebo jejich zbytky nacházíme celoročně.
Možná záměna
Dosti vzácná káčovka střemchová (Biscogniauxia granmoi) roste na kůře peckovin rodu Prunus (slivoň), nejčastěji na střemchách (Prunus padus).
Na lípě roste káčovka šedoliláková (Biscogniauxia cinereolilacina) se značně nepravidelnými stromaty.
Podobná stromata vytváří také korovitky (Diatripe), které však mají zcela odlišné, drobné, válcovité, alantoidní výtrusy.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
Nálezy
0071-2023-0061 (18.06.2023, Praha)
0066-2022-0195 (08.10.2022, Praha)
