Basidioradulum radula (Fr.) Nobles 1967
kornatec okrouhlý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Hymenochaetales Schizoporaceae Basidioradulum |
Synonyma
Hydnum radula Fr. 1818
Hyphoderma radula (Fr.) Donk 1957
Radulum corallinum Berk. & Broome 1875
Radulum epileucum Berk. & Broome 1875
Radulum orbiculare Fr. 1825
Radulum radula (Fr.) Nannf. 1935
Sistotrema digitatum Pers. 1801
Sistotrema radula (Fr.) Pers. 1825
Xylodon digitatus (Pers.) Gray 1821
Popis
Plodnice jsou jednoleté, rozlité, nejprve okrouhlé, postupně srůstající do větších útvarů širokých až několik desítek cm. Přirůstající okraj vitálních plodnic je bílý a plstnatý.
Hymenofor je krémový nebo žlutookrový, ve stáří s oranžovými odstíny, tvořen 1–5 mm dlouhými, obvykle tupými ostny, na průřezu kruhovitými nebo zploštělými, blíže ke středu plodnice jsou ostny delší.
Dužnina je tenká, za vlhka měkce voskovitá, za sucha tuhá, v barvě plodnice.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou válcovité, někdy mírně ledvinovité, 8–12 x 3–4 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste za příznivých podmínek celoročně, dosti hojně, na kůře odumřelých větví listnáčů, nejčastěji třešní, ale i buků, dubů, lísek, bříz, někdy i na jehličnanech, zejména na jedli.
Možná záměna
Struhák blanitý (Radulomyces molaris) má výrazně širší výtrusy.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0066-2022-0264 (27.12.2022, Praha)
0066-2022-0256 (04.12.2022, Středočeský kraj)
0071-2022-0268 (25.10.2022, Středočeský kraj)
0066-2021-0009 (27.03.2021, Středočeský kraj)
0066-2016-0001 (13.02.2016, Středočeský kraj)
