Ascocoryne cylichnium (Tul.) Korf 1971
čihovitka větší
Systematika
Fungi Ascomycota Leotiomycetes Helotiales Helotiaceae Ascocoryne |
Synonyma
Bulgaria urnalis Nyl. 1868
Coryne cylichnium (Tul.) Boud. 1907
Coryne sarcoides var. urnalis (Nyl.) Rehm
Coryne urnalis (Nyl.) Sacc. 1875
Ombrophila urnalis (Nyl.) P. Karst.
Peziza cylichnium Tul. 1853
Popis
Nacházíme pouze pohlavně se rozmožující plodnice (perfektní stádium, teleomorfa). Imperfektní (nepohlavní, anamorfa) stádium čihovitka větší nevytváří.
Plodnice perfektního stádia je je tvořena jednoduchým apothéciem, někdy s krátkým třeněm. Apothécia jsou zprvu miskovitá, brzy s radiálním zvlněním od místa upevnění k substrátu a s ohrnutým zvlněným okrajem, v dospělosti někdy až plochá nebo sklenutá, o průměru 20–30 mm, růžová, červenofialová až fialová, někdy s tmavším okrajem. Vnitřní plodná strana je hladká nebo jemně zrnitá. Vnější strana je drobně vločkatá.
Třeň (pokud existuje) je přibližně 5 mm dlouhý a 2–4 mm tlustý, směrem k bázi kuželovitě zúžený.
Dužnina je ztuha želatinózní, pružná, v barvě plodnice, bez chuti a vůně.
Výtrusný prach je bělavý nebo nažloutlý.
Výtrusy jsou úzce vřetenovité, 18–31 x 4–6,5 µm. V Melzerově činidle se jeví jako přehrádkované, tvořené až šesti buňkami.
Ve vřecku se vyvíjí osm výtrusů. Vřecka jsou válcovitá, až 220 x 15 µm, jejich vrcholky jsou amyloidní (v Melzerově činidle se zbarvují modře). Parafýzy jsou velmi tenké, o průměru 1–2 µm.
Výskyt
Vyrůstá místy hojně, v srpnu až prosinci, za mírné zimy až do února, na trouchnivějícím dřevu listnáčů, často v mechu.
Možná záměna
Je podobná čihovitce masové (Ascocoryne sarcoides), která velmi často vytváří také imperfektní stádium a apothécia perfektního stádia jsou obvykle menší. Oba druhy spolehlivě rozlišíme podle velikosti výtrusů, čihovitka masová má výtrusy znatelně menší.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal, Věra Svobodová
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha | |
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha | |
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
Nálezy
0314-2023-0031 (24.12.2023, Plzeňský kraj)
0071-2023-0007 (07.01.2023, Plzeňský kraj)
0066-2018-0003 (01.01.2018, Středočeský kraj)